Rozsahem střídmá, ale obsahem nabitá knížka přináší řadu neotřelých pohledů na evangelijní výpovědi, které svou strohostí otevírají prostor tichu, proměně mysli i celého života.
John Ruskin byl jedním z nejvlivnějších myslitelů 19. století. V širším povědomí figuruje především jako podporovatel Williama Turnera a prerafaelitů, případně jako neúspěšný manžel, jehož selhání nepřestalo budit voyeurskou zvědavost.
Tato monografie záměrně odsouvá na okraj prvoplánové interpretace absolutní boží vlády a zaměřuje se na méně zkoumané aspekty pozemské, tedy společenské, náboženské a politické moci, jak je vidí pisatelé a čtenáři Hebrejské bible a ústní Tóry.
Knížka je čtenářsky náročnější, určena především lékařům, psychologům, filosofům, přírodovědcům, odborníkům na počítačové vědy, pedagogům, motivovaným teologům - a samozřejmě i všem, kdo se snaží pochopit, co znamená, řeknou-li si "Já".
Magie v teorii a praxi je opus magnum světoznámého okultisty Aleistera Crowleyho, jehož příprava mu zabrala značnou část života a dnes se obecně považuje za jedno z nejdůležitějších pojednání o magii napsaných ve 20. století.
Štěstí je dnes předmětem zvýšeného zájmu společenských věd i široké veřejnosti. Kniha reflektuje současné teologie štěstí a poukazuje na rozdílný přístup v protestantské a katolické tradici.
Na sklonku března vychází Židovská ročenka 5784 (2023/24), která přináší jedenáct textů židovských autorů či pojednání na židovská témata české i cizojazyčné provenience.
Kde se bere český "něcismus"? O naší historii, víře a nevíře.
Rozhovor salesiána Zdeňka Jančaříka s historiky Stanislavem Balíkem a Jaroslavem Šebkem poodhaluje skrytá zákoutí českých dějin.
Život světoznámého okultisty a esoterika Aleistera Crowleyho (1875-1947) je bytostně spjat s Knihou Zákona, kterou obdržel během mystické zkušenosti na jaře 1904 v Káhiře.
Současná společnost čelí řadě morálních problémů, pro něž není jednoduché nalézt uspokojivé řešení. Mnozí etikové se shodují, že morální normy vymezující správné a nesprávné jednání by měly reflektovat morální intuice.
Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti.
Kde najít radost? Odkud získat sílu? Jak čelit různým strachům? Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka? A co si počít s depresivními myšlenkami, které se stále vracejí?
Kdysi veškerý život v univerzu znal Květ života jako vzorec stvoření – geometrický tvar, který nás přivádí do fyzického bytí a vyvádí z něj. Pak jsme z velmi vysokého stavu vědomí upadli do temnoty a zapomněli na to, kým jsme byli.
Bude islamizace celé Evropy dovršena ještě během této generace? Zůstane aspoň jeden stát, kde islám nebude státním náboženstvím? Na tyto a podobné otázky se autor snaží odpovědět v Prolomení hradeb dvojce.
Pro francouzského filozofa A. Glucksmanna není fenomén nenávisti pouhou metaforou sociálního jednání. Nenávist nelze sociologicky či kulturně "odvysvětlit", protože je faktem psychologickým a antropologickým.
Seneca v díle hledá cesty k mravní odpovědnosti cti, vnitřní svobodě a duševní vyrovnanosti, uvažuje o smrti a o přátelství a jeho prospěšnosti a potřebnosti, chválí odpoutání od materiálních potřeb, prosazuje myšlenku o rovnosti všech lidí.