Nejprodávanější knihy - březen 2024
filosofie a náboženství

Magie v teorii a praxi je opus magnum světoznámého okultisty Aleistera Crowleyho, jehož příprava mu zabrala značnou část života a dnes se obecně považuje za jedno z nejdůležitějších pojednání o magii napsaných ve 20. století.

Lord Jonathan Sacks (1948–2020) byl světově proslulý rabín, filozof, spisovatel a náboženská i morální autorita.

Rozhovory spolu vedli Michel Serres (1930–2019) a Bruno Latour (1947–2022) na začátku 90. let.

Na sklonku března vychází Židovská ročenka 5784 (2023/24), která přináší jedenáct textů židovských autorů či pojednání na židovská témata české i cizojazyčné provenience.

Čtyři eseje, obsažené v tomto útlém svazku, nasal Martin Buber již kolem roku 1907 jako úvod ke své "Baalšemově legendě".

Život světoznámého okultisty a esoterika Aleistera Crowleyho (1875-1947) je bytostně spjat s Knihou Zákona, kterou obdržel během mystické zkušenosti na jaře 1904 v Káhiře.

Současná společnost čelí řadě morálních problémů, pro něž není jednoduché nalézt uspokojivé řešení. Mnozí etikové se shodují, že morální normy vymezující správné a nesprávné jednání by měly reflektovat morální intuice.

Kdysi veškerý život v univerzu znal Květ života jako vzorec stvoření – geometrický tvar, který nás přivádí do fyzického bytí a vyvádí z něj. Pak jsme z velmi vysokého stavu vědomí upadli do temnoty a zapomněli na to, kým jsme byli.

Bude islamizace celé Evropy dovršena ještě během této generace? Zůstane aspoň jeden stát, kde islám nebude státním náboženstvím? Na tyto a podobné otázky se autor snaží odpovědět v Prolomení hradeb dvojce.

Pro francouzského filozofa A. Glucksmanna není fenomén nenávisti pouhou metaforou sociálního jednání. Nenávist nelze sociologicky či kulturně "odvysvětlit", protože je faktem psychologickým a antropologickým.

Seneca v díle hledá cesty k mravní odpovědnosti cti, vnitřní svobodě a duševní vyrovnanosti, uvažuje o smrti a o přátelství a jeho prospěšnosti a potřebnosti, chválí odpoutání od materiálních potřeb, prosazuje myšlenku o rovnosti všech lidí.

Profesor Carlo Ginzburg v této své práci podnikl vzrušující cestu v čase, aby vyhledal kořeny lidské povahy, chování a myšlení, spojených s čarodějnickými představami a s vírou v reálnou existenci čarodějnického sabatu.

Diskurz o údajné „dekadenci“ evropské kultury na konci 19. století se často spojoval s představou, že příčinou tohoto úpadku je narůstající vliv Židů a že „obrození“ se tudíž neobejde bez jejich vyloučení.

Monografie na základě rozhovorů s tehdejšími faráři a rozsáhlého bádání v církevních a státních archivech popisuje různé strategie, jimiž si tehdejší církev pokoušela uchovat svobodného ducha.

Štěstí je dnes předmětem zvýšeného zájmu společenských věd i široké veřejnosti. Kniha reflektuje současné teologie štěstí a poukazuje na rozdílný přístup v protestantské a katolické tradici.

Dialektika, počínaje Zénónem – přes Marxe a Hegela – a Slavojem Žižekem konče, má za rámcový cíl uchopit myšlení v jeho utváření a zrodu. Jejími typickými tématy jsou tudíž pohyb a spor.

Co znamená „vidět“? Odkud přicházejí vize? Jaká je substance snu? Jak je možná duševní symbióza? Všechny tyto otázky nechává Charles Duits rozeznít s málo vídanou upřímností a básnickým vhledem.

Obsahem knihy je všestranné pojednání o legendární Smaragdové desce Herma Tristmegista, která je syntézou staroegyptského esoterismu a základním pramenem hermetismu.

Nejvýraznější a patrně i nejdůležitější Moltmannova kniha nahlíží celek teologie z perspektivy Kristova kříže jakožto Božího kříže.