Kde najít radost? Odkud získat sílu? Jak čelit různým strachům? Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka? A co si počít s depresivními myšlenkami, které se stále vracejí?
Posvátný vzor Květu života, primární zdroj všech fyzických forem, je v tomto druhém svazku prozkoumáván ještě do větší hloubky. Skrze podrobné geometrické mapování autor ukazuje, jak je tento zdánlivě jednoduchý vzor Květu života obsažen ve stvoření
Šrí Siddharáméšvar v této knize jednoduchým a přímým stylem vysvětluje poznání našeho skutečného Já v tradici advaita védánty (nedvojné védánty). Mluví snadno srozumitelným jazykem a k dokreslení používá příklady z běžného života.
Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.
Předkládaná kolektivní monografie českých i zahraničních odborníků se pokouší uchopit problém vztahu náboženství a státu v širších historických, právních i teologických souvislostech a přitom ponechat otevřený prostor pro další reflexi.
Jedna z nejstarších knih lidského rodu, která významně ovlivňovala vývoj čínské civilizace a filozofie. Její původ se váže k počátkům dynastie Sia v 18. století př. n. l.
Jednou z oblastí, v níž církve po roce 1989 obnovily svou činnost, bylo zdravotnictví. V nemocnicích začala být postupně zaváděna tzv. duchovní péče poskytovaná nemocničními kaplany z různých církví.
Sedm příspěvků z pera českých a slovenských autorů. Jejich společným jmenovatelem je tázání, které je rovněž Kantovou otázkou: co dnes může znamenat ono „orientovat se v myšlení“?
Český čtenář v knížce nalezne poučení a vyprávění tohoto řeckého starce poprvé. Jako mladík se stal Efrém učedníkem sv. Josefa Hesychasty - známé osobnosti na Svaté Hoře Athos - který kolem sebe shromáždil mladé mnichy ...
Kantův spis Pozorování citu krásna a vznešena z roku 1764 má v celku jeho díla zvláštní postavení. Jedná se o dílo předznamenávající svým tématem Kritiku soudnosti (1790), přitom patří ještě do Kantova předkritického období.
V první části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství.
Kniha je autorovou první ryze filosofickou prací a představuje první díl v proponované řadě Bytí a evoluce I–IV. Titul knihy znamená zásadní spor epistemologie, totiž co je „fenomén“ ve vědě.
Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí.
Nahlédneme-li do obsahu těchto přednášek, které byly nakonec publikovány formou dopisů, pak je především nápadné, že jsou neseny v duchu kontrastu, jenž věrně doprovází celé Fichteho úsilí.
Ústředním tématem Šafaříkových textů je situace člověka a umění ve světě vědy a techniky. Vybrané eseje, přednášky a studie byly napsány v 60. a 70. letech.
Autor zve čtenáře na výlet po třech stezkách, které mapují to nejdůležitější, co v Knize knih najdeme: vztah mezi Stvořitelem a jeho stvořením, identitu člověka rozkročeného mezi dobrem a zlem a nakonec i složité souvislosti mezi svobodou a zákonem.
