Čtenář se v knize setkává s Williamsovou kritikou Immanuela Kanta, ale i utilitarismu nebo s pojmem autenticity. Hlavní tezí knihy je poznatek, že úvahy o morálce nelze systematizovat.
Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.
Škvíry existence polské filosofky Jolanty Brach-Czainy jednoznačně patří k nejvýznamnějším filosofickým či šíře humanitním polským spisům nejméně za poslední půlstoletí.
Publikace mapuje vývoj a proměny náboženského života průmyslového dělnictva v meziválečných českých zemích na příkladu čtyř průmyslových měst různé dominantní výrobní orientace – Jablonce nad Nisou, Kladna, Ostravy a Zlína.
Reedicí studie vydané v roce 1961 se naplňuje dlouhodobá snaha dát "druhý život“ pracím významného českého filosofa Milana Machovce (1925–2003), které formovaly čtenáře v šedesátých letech 20. století.
Monografie se zabývá židovskou starověkou koncepcí světa, kosmu a místem člověka ve světě jednak s ohledem na biblické zdroje, jednak na prameny deuterokanonické a pseudoepigrafní.
Ve svých memoárech John čtenářům představuje Cestu leoparda, šamanskou cestu k probuzení intuice a spojení s duchovním světem. Přibližuje starobylou moudrost spojenou se sny, obřady, duchovními strážci a předky.
Filosof Jiří Fuchs se pokouší analyzovat příčiny a souvislosti migrační krize systematičtěji a s hlubším záběrem, než s jakým se obvykle setkáváme v povrchních úvahách na toto téma v médiích.