Publikace České loutkářství – Tradice a kontinuita je výsledkem dvouletého týmového výzkumu (2021–2022), jehož hlavní inspirací se stal zápis českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016.
Název knihy Cine Teatro Saura je variací pojmu cineteatro, vztahujícího se k prostorům, v nichž mohli být diváci dříve vystaveni jak filmovému, tak divadelnímu prožitku.
Kniha Česká škola neexistuje přináší jedinečný pohled na Československo očima cizince, který v Praze prožil jedno z nejdůležitějších období svého života. Goran Marković (*1946), velká osobnost jugoslávské, resp. srbské kinematografie.
Knižní vydání scénáře (přepisu filmových dialogů) s úvodem Petra Fischera provázejí fotografie z filmu i z natáčení, rozhovor s Jiřím Havelkou, jeho mimořádná úvaha o divadle Sametová simulace, přehled jeho dosavadní práce a výběr z diváckých ohlasů.
Není žádné tajemství, že filmová tvorba přitahovala Václava Havla od raného mládí. Ostatně vyrůstal v rodině, která filmem dlouho žila – jeho strýce Miloše je bez nadsázky možné považovat za zakladatele moderní české kinematografie.
Kniha je výsledkem několikaletého výzkumu interpretace masky, podniknutého na všech třech fakultách AMU i v divadelní praxi, a je určena pro studenty herectví, divadelní režie a režie animovaných filmů.
Z publikace tohoto francouzského kritika a divadelního historika, která v originále poprvé vyšla už před více než 150 lety (v roce 1852), citují snad všechny starší i současné práce autorů zabývajících se dějinami evropského loutkového divadla.
Dějiny opery zasvěceně rozebírají mnohá díla
největších skladatelů, od Monteverdiho a Händela přes
Mozarta a Verdiho až po Wagnera, Strausse, Pucciniho,
Berga či Brittena.
Aby si vynutili poslušnost společností, které
ovládli, nepoužívali Hitlerovi nacisté a sovětští
bolševici jen teroru. Veledůležitým
nástrojem jejich moci byla také propaganda.
Nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna ve spolupráci s občanským sdružením Archiv výtvarného umění a grafickým studiem Carton Clan nabízí argument do diskuse o hodnotách a významu 60. let.
Jak se vvyvíjela poválečná podoba českého zábavněhudebního divadla? Všechno začíná v okamžiku, kdy výnosy ministra Zdeňka Nejedlého zbavily toto divadlo jednoho z jeho základních atributů – soukromopodnikatelského systému provozování.
