Spisovatel a publicista Aleš Palán navazuje na své úspěšné knihy o samotářích či městských robinsonech. Tentokrát se vydal do ateliérů, dílen a kutlochů a vyzpovídal sedm lidí, pro něž není mezi životem a tvorbou příliš velký rozdíl.
V období před 1.í světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Loos, Strnad a Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech.
Projektový management je charakteristický systematickým a integrálním řízením procesu vývoje od vzniku tvůrčího nápadu po realizaci konkrétního produktu či řešení. Tato publikace se soustředí na řízení eventových projektů.
Dlouho postrádaná monografie o největším a současně jakoby nejkontroverznějším českém divadelním režisérovi Karlu Hugo Hilarovi (1885–1935) vychází z nejžhavější problematiky jeho šéfování ve Vinohradském divadle a v činohře Národního divadla.
Ročenka dřevěné architektury je tištěnou podobou putovní výstavy Salonu dřevostaveb, festivalu
současné dřevěné architektury, a zároveň svébytnou publikací prezentující kurátorský výběr
nejvýraznějších dřevostaveb poslední doby.
Scenáristova cesta je „klasický“ praktický manuál k vyprávění příběhu pro scenáristy, spisovatele a prostě každého, kdo potřebuje vybudovat nebo napsat soudržný a gradovaný příběh.
Svět umění si můžeme představit jako domácnost, kde někteří vykonávají práci, která je neviditelná, přestože jakoukoliv uměleckou tvorbu vůbec umožňuje.
K dějinám každého národa patří i historie jeho zábavního umění, jeho kultury. Kniha, kterou nyní držíte v rukou, připomíná dvacet zajímavostí z české kultury a historie zábavního umění a ještě daleko více osobností.
Soubor textů Umění bez daně. Umění v éře planetární občanské války českým čtenářkám a čtenářům poprvé v ucelenějším souboru představuje myšlení významné německé umělkyně, dokumentaristky a intelektuálky Hito Steyerl.
Publikace České loutkářství – Tradice a kontinuita je výsledkem dvouletého týmového výzkumu (2021–2022), jehož hlavní inspirací se stal zápis českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016.
Středověká bohoslužebná roucha byla zdobena především figurální výšivkou, rostlinný ornament měl jen doplňkový charakter a objevoval se jen zřídka. V 16. století se však situace změnila a po roce 1600 dokonce obrátila.
Seznámíte se se základními i složitějšími technikami tkaní, jako jsou plátnová a rypsová vazba, ručně vázaná uzlíková technika, gobelínové tkaní a další, s jejich využitím u módních a bytových textilií.
Kniha barevně tónovaných fotografických obrazů Petry T. Růžičkové Sacro bosco (Posvátný háj) umožňuje nahlédnout krásy italské krajiny i architektury, zahrad a parků obklopujících charakteristické jižní vily.
