„Kafka? To byl ten spisovatel, kterého nebavila úřednická rutina a celý život strávil v Praze?“ Opak je pravda. Novinářka Judita Matyášová a fotograf Jan Jindra odhalují jiného Kafku.
V roce 2024 uplyne 100 let od smrti velkého pražského Němce, spisovatele Franze Kafky. Snad každý zná jeho černobílé
kresbičky, např. muže zhrouceného za stolem.
Třetí, závěrečný svazek monumentální Kafkovy biografie „Roky poznání“ zachycuje poslední necelé desetiletí Kafkova života, od roku 1916 do smrti v roce 1924.
Při pátrání v knihovnách i archivech a během badatelských cest do Prahy či Izraele nalézal Kafkův životopisec Reiner Stach nečekané poklady: nesrovnalosti v rukopisech, dosud nezveřejněné fotografie a úryvky z dopisů i svědectví Kafkových současníků.
Druhá část třídílná biografie o životě a díle jednoho z nejznámějších a nejčtenějších autorů světové literatury, pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky (1883–1924) je rozsahem i významem monumentální, výjimečná a zcela ojedinělá.
První část třídílné biografie o životě a díle jednoho z největších, nejznámějších a nejčtenějších autorů světové literatury, pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky (1883–1924) je rozsahem i významem monumentální a výjimečná.
Strhující deník filmového vědce, kritika a esejisty Jiřího Cieslara ze sklonku jeho života patří k závažným literárním svědectvím o životě u nás v posledním čtvrtstoletí.
Paměti F. X. Bašíka, který se učil jako příručí v obchodě patřícímu otci Franze Kafky, jsou událostí nejen pro kafkovské bádání, ale i zajímavým dokumentem o životě a práci obyčejných Pražanů zhruba před sto lety.
Literární dílo Bohumila Hrabala patří mezi nejvýznamnější plody české kultury dvacátého století. Nedávno byly objeveny nahrávky Hrabalových adventních promluv. Tyto nahrávky vrhají na duchovní rozměr jeho myšlení a díla úplně nové světlo.
