Ignác z Loyoly, zakladatel jezuitského řádu, si již
v 16. století dobře uvědomoval, jaké nároky na člověka
klade každodenní život. Přišel proto s konceptem
„duchovních cvičení v běžném životě“.
Magické rituály, různí bohové, život v souladu s přírodou, ale i krvavé oběti a uctívání ďábla. Nejen to se člověku vybaví, když se řekne pohanství. Pro křesťany bylo po staletí předmětem teologických disputací a synonymem falešného náboženství.
Desatero Marka Orko Váchy o životě, lásce, sexu, církvi, přírodě a přátelství. Tahle kniha vznikala při putování Podyjím, při rozjímání na zahradě jedné fary i dlouhých hovorech u vína.
V tomto dílu se ter Linden věnuje příběhům, které jsou typické pro evangelistu Lukáše. S vypravěčským vhledem i umem přibližuje ter Linden i zvláštní svět evangelia podle Jana.
Kniha přináší v českém komentovaném překladu další tři spisy z nálezu rukopisů z Nag Hammádí: Požehnaný Eugnóstos, Moudrost Ježíše Krista a Zjevení Adamovo. Třetí svazek ediční řady Rukopisy z Nag Hammádí
Papežův otevřený pohled na realitu rodiny v současném světě není vystavěn na abstrakcích a nedosažitelných metách, ale vyznačuje se věrností evangelnímu ideálu a zároveň pastorační citlivostí vůči konkrétním situacím.
Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím.