Jiří Kejř vypráví přístupnou formou příběh života mistra Jana Husa, systematicky vysvětluje pohnutky jednání tohoto významného myslitele i podstatu jeho individualistického založení.
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty.
Rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století.
Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska.
Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
Živý, ucelený i detailní obraz Husova života a doby. Filosoficky kultivovaným způsobem jsou zde postižena témata, jež představovala dynamizující jádro dobových sporů, zejména střet realismu s nominalismem,...
V tomto dílu Františkánských pramenů se setkáváme s životopisy sv. Františka, jež vznikaly v období od výzvy generálního ministra Crescencia z Jesi, až do generální kapituly z roku 1260, která se rozhodla "udělat pořádek" ve Františkově hagiografii.
