Žít z vlastního pramene znamená být usebrán, být u sebe. V tomto "u sebe" je zároveň přítomný celek, bytí, které prožíváme a ze kterého vždy poprvé a naposled žijeme. Otevírá se tady to vzácné, podstatné a posvátné.
Zajímá vás, kam se posunula logika od dvacátého století? Kde všude se logika uplatňuje? Co obnáší spojení logiky a lingvistiky nebo logiky a psychologie?
Orosiovy dějiny, v nichž se autor inspiruje Augustinovou tezí o vítězství Boží obce, představují významný doklad vývoje křesťanské univerzalistické historiografie a ovlivnily řadu středověkých autorů, např. Isidora ze Sevilly či Otu z Freisingu.
Vybrané súty pálijského kánonu Tripitaka, svaté buddhistické knihy ortodoxního buddhismu, tzv. théravády (učení starších), která důsledně zastává a ctí myšlenky Buddhovy.
Kabala a pražská judaika přináší výbor z obtížně dostupných textů prof. Vladimíra Sadka (1932–2008), význačné osobnosti české judaistiky a hebraistiky.
Tradice církevního života se v jednotlivých zemích a později i světadílech utvářely už od doby
apoštolské. Některé přetrvaly staletí, jiné zanikly, přestože mnohdy uchovávaly vzácné hodnoty.
Tento čtivý rozbor sociologických kořenů náboženské víry staví na teoriích vědění, jež Peter Berger poprvé zkoumal s Thomasem Luckmannem v knize Společenská výstavba skutečnosti (Sociální konstrukce reality).