Smysl pro víru (sensus fidei) je oním nadpřirozeným poutem v srdci lidí, které drží pohromadě církev. Jasnější vědomí o tomto nesmírném daru by měl vést zejména katolického věřícího k novému sebehodnocení.
Seznamovat děti s tradicemi českých Vánoc a jiných obyčejů bychom měli už od jejich raného věku. Jen tak se v budoucnu vyhneme implantovaným Dědům Mrázům nebo Santa Klausům.
Z díla předního představitele bratrské reformace, biskupa, básníka, překladatele, jazykovědce a hudebního teoretika Jana Blahoslava vydáváme čtyři díla mravoučná a polemická, která spojují erudici s múzičností a rétorickým uměním.
Při rozboru symboliky zednářských obřadů dochází autoři k důkazu přímé spojitosti mezi moderními zednáři a středověkými templáři a k rekonstrukci zapomenutého příběhu Ježíše a jeho bratra Jakuba.
Ginza je základní svatou knihou nazarejců, kteří reprezentují prastarou tradici křesťanství, jež předchází nám známé křesťanství biblické. Obsahuje mytické příběhy o vzniku světa, o křtu Adama a jeho tří synů, o příchodu Spasitele, ad.
V tomto dílu Františkánských pramenů se setkáváme s životopisy sv. Františka, jež vznikaly v období od výzvy generálního ministra Crescencia z Jesi, až do generální kapituly z roku 1260, která se rozhodla "udělat pořádek" ve Františkově hagiografii.
Svatý obrázek. V křesťanském světě má kromě svého estetického působení, ještě vyšší mystický smysl, a proto v něm věřící může kromě krásy nalézt i svoji víru. Svatý obrázek vybízí k meditaci, modlitbě i víře v zázraky.
Řeholní život v sázavském klášteře byl obnoven v roce 1622 a opatem byl za dramatických okolností zvolen Siard Falko. Toto období působivě zachytil ve svém textu opat Bohumil Vít Tajovský.
Řecko-české vydání dvou spisů Dionysia Areopagity, neznámého autora z 5.–6. stol., jehož výklad křesťanské theologie prismatem novoplatónské filosofie výrazně ovlivnil myšlení křesťanského středověku.
Teologická studie francouzského pravoslavného teologa, působícího na pařížském institutu Saint Serge, nazvaná rovněž teo-poetikou, spojuje bohatou teologickou reflexi církevních Otců s povzbudivými hymny o kráse vykoupeného těla.
Kniha je pramenem poznání původního křesťansko-gnostického učení i vhodnou vstupní branou do problematiky srovnávacího náboženství a studia starověké filozofie.
