Rychtář z Milčic na Poděbradsku František Jan Vavák (1741–1816) byl největší z českých písmáků, osobitých autorů ze selského prostředí, kteří v období národního obrození uchovávali lidový jazyk příštím pokolením.
Rok, do kterého právě vstupujeme, končí číslicí osm, což je v našem prostředí nabito nemalým symbolickým významem. O tomto pojednává další číslo Paměť a dějiny..
Renomovaný historik a jeden z předních britských odborníků na ruské a sovětské dějiny zkoumá bolševickou revoluci nikoliv jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí a snah dosáhnout utopických cílů.
Archivní fond Velkostatek Polná-Přibyslav a Pohled, který je uložen v Moravském zemském archivu v Brně, v sobě mimo jiné ukrývá jednu úřední knihu hodnou zvýšené pozornosti.
Publikace vydaná k 80. výročí Mnichovské dohody
a okupace československého pohraničí přibližuje
Šumavu a události roku 1938 pohledem
ze strany tehdejšího nepřítele.
Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany.
Nesmírně čtivá, ale badatelsky pečlivě připravená kniha ukazuje zblízka ženu, kterou známe jen na dálku, její čilou povahu, smysl pro humor a bystrý intelekt, díky nimž zvládá nejnáročnější úkoly pracovního i rodinného života.
Anbanterové z Rozndorfu byli měšťanskou rodinou hornofalckého původu, žijící koncem 16. a během 17. století v šumavském zlatonosném městě Kašperských Horách.
Antologie představuje známého literárního badatele a lingvistu Romana Jakobsona (1896–1982) jako aktivního účastníka a spolutvůrce mediálního prostoru meziválečného Československa a válečné emigrace.
V učebnicích historie a vědeckých dílech najdeme údaje o panovnících, slavných bitvách, hospodářství i umění, ale o základních lidských potřebách se toho dozvíme málo či vůbec nic.
V roce 1948, kdy sovětská propaganda tvrdila, že se křesťané ve východním bloku těší plné náboženské svobodě, zatkla rumunská tajná policie faráře Richarda Wurmbranda.
Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.
Celobarevná publikace, plná historických fotografií, pohlednic, plánků drážních staveb a dalších dokumentů z konce 19. a první poloviny 20. století, je věnovaná nostalgické dráze vinoucí se podél řeky Sázavy.
Autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem.
Kdo a proč budoval megalitické stavby? Žil skutečně král Artuš? Jaké tajemství skrývá Rosslynská kaple? Žije ve skotských jezerech dávno vyhynulý tvor? A kým byl ve skutečnosti William Wallace?