Autor ve své práci zasazuje dějiny slovanského etnika na našem území do širšího kontextu evropských politických, hospodářských, kulturních i náboženských dějin.
Sborník Židovská menšina za druhé republiky si všímá různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939).
Profesor hungaristiky na brněnské Masarykově univerzitě sestavil stručný ale faktograficky nabitý přehled dějin Maďarska od příchodu uherských kmenů do Karpatské kotliny až po současnost.
Kniha přibližuje českému čtenáři základní data a události finských dějin, ukazuje, jak poloha Finska mezi Východem a Západem ovlivňovala finskou historii, kulturu i politiku.
Vliv antického Řecka na svět kolem nás a na celou západní civilizaci nelze podceňovat. Řekové vymysleli, rozvinuli a uvedli do praxe vše od politiky přes architekturu či umění až po filozofii, vědu a matematiku.
Pierre de Coubertin nebyl zdaleka prvním, kdo přišel s myšlenkou obnovy původních starověkých olympijských her, ale byl člověkem, kterému se tento nápad podařilo v roce 1896 v Athénách přeměnit ve skutečnost.
Slovo „podpovídka“ poprvé užil spisovatel Karel Čapek k označení velmi krátké povídky, obsahující pouze pointu. Přesně taková je i kopa četnických podpovídek, časově zasazených do doby Čapkových Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy.
Přední slovenský historik zpracovává již podruhé ve zcela nové podobě historii slovenského národa i jeho státnosti. Jako specialista na 19. a 20. století se detailně a s porozuměním věnuje důležitým emancipačním procesům.
Kniha poskytuje komplexní pohled na migrační proudy od počátků lidstva až po současnost, čímž prezentuje detailní globální historii. Nejde pouze o klasický přehled, ale o skutečnou studii, která všechny klíčové události a historické jevy vysvětluje.
Moderní dějiny Japonska představují nebývale jasně vymezené období. Na jedné straně začínají ostrým revolučním startem v podobě restaurace Meidži roku 1868, na druhé straně neméně razantně mizí ze scény s koncem válečné apokalypsy roku 1945.
Ve své novele se známý německý spisovatel věnuje historii lodi Wilhelm Gustloff, která byla v lednu 1945 potopena ruskou ponorkou. Na palubě bylo přes 10 000 německých uprchlíků, kteří mířili z Východního Pruska do Německa.
Během let 1914–1923 došlo na území Osmanské říše ke zničení tří křesťanských civilizací. Předkládaná antologie přináší ve třech částech věnovaných jednotlivým komunitám na dvě stě padesát očitých svědectví, vzpomínek, zápisků, dokumentů aj.
V zapomnění pomalu upadají hrůzné skutky, bolesti, zloby, vášně, hýření i lásky. V pohraničních hvozdech se po těch časech místo nářků opět ozývá zpěv ptactva a šum v korunách stromů. Toto je jenom malá připomínka na děje oněch časů.
