Prvními roky husákovské normalizace nás v této knize provází žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně Helenka Součková. Kniha si získala mnoho čtenářů také díky úspěšnému divadelnímu zpracování.
Je poslední žijící prvorepublikovou filmovou hvězdou,
a jak sama říká, vzpomínat může bez zábran, protože
není nikdo, kdo by s ní polemizoval, nebo ji snad dokonce
zažaloval.
Třetí próza Emila Hakla líčí setkání dvaačtyřicetiletého Jana Beneše s otcem. Zaznamenává jejich vzájemný rozhovor, který se odehrává během jednoho odpoledne a večera. Kniha obdržela cenu Magnesia Litera v kategorii próza.
Autor vzpomíná na léta, kdy se i cesta s odpadky do popelnice, bez občanského průkazu mohla stát osudovou. Volně inspirován Stendhalem dělí policisty, kteří nám znepříjemňovali život, na švestkově modré, zelené, neviditelné a ty ostatní.
Román dvaadvacetileté studentky Petry Hůlové se stal po svém prvním vydání v roce 2002 (získal cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků.
Planeta samých chlapců není sci-fi. Je tady a teď, ve světě holé společnosti všeho a všech. Je v české beletrii prvním a nezvykle otevřeným pohledem do homosexuální společnosti. Výkřikem generace ústy opuštěnosti jejího člena.
Próza volně navazuje na novelu O rodičích a dětech. Jde o tři vzájemně provázané hořce ironické povídky."Tahle knížka se Haklovi skutečně povedla - je to nejlepší z letošních českých próz.", A. Horáčková, MF Dnes
Děj historického románu se odehrává v polovině 14. století. Martin ze Svolna odchází do Paříže na studia, ale dostane se do konfliktu s inkvizicí. Potlouká se proto po francouzském venkově ve společnosti obchodníka s falešnými ostatky svatých.