Nejprodávanější tituly - září 2024
české dějiny

Historie není jen o velkých bitvách a slavných osobnostech, ale skládá se i z mnoha všedních a méně všedních událostí.

Český překlad proslulého díla o českých hradech z poloviny 19. století. Obsahuje vysoce kvalitní reprodukce nádherných rytin, pro které je dílo obzvláště ceněno.

Nejstarší české dějiny jsou plné otázek.

Dějiny Slovenska nejsou dějinami Slováků jako národa, ale historií území, které dnes tvoří současnou Slovenskou republiku.

Nové, zásadně přepracované a rozšířené vydání publikace o středověké gastronomii, díky níž získáte ucelenou představu, jak se stravovali naši předkové, jaká byla skladba jídla jednotlivých vrstev obyvatelstva i jak se jedlo o svátcích.

Valdštejnové dali českým zemím dlouhou řadu významných politiků, vojevůdců, diplomatů, církevních hodnostářů nebo mecenášů. České dějiny tak jsou i dějinami tohoto rodu.

Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy. Heber popisuje sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná.

Předmět nevyčíslitelné kulturní hodnoty, po korunovačních klenotech druhá nejvzácnější památka svého druhu u nás – a přesto jsme o ní donedávna neměli ani tušení.

Jméno Gustáva Husáka (1913–1991) je nejsilněji spojeno s obdobím normalizace 70. a 80. let, kdy přicházela na svět generace „Husákových dětí“. Nová Husákova biografie z pera historika Michala Macháčka sleduje dlouhou kariéru posledního prezidenta komunistického Československa od samých počátků...

Průvodce krajinou, kudy v minulosti vedly jednotlivé větve velmi důležité obchodní cesty. Kniha přiblíží tehdejší život mezi Pasovem a Prachaticemi či Kašperskými Horami. Autorem je bývalý ředitel prachatického muzea Pavel Fencl.

Osmnáctý díl Toulek českou minulostí zasvětil autor Zdeněk Volný zejména české literární tvorbě v meziválečnému období.

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.

Stalinský plán přetvoření přírody, který byl v SSSR spuštěn na podzim roku 1948, zásadně ovlivnil také československý přístup k poválečné obnově a přestavbě přírody a životního prostředí.

Monograficky pojatá učebnice obsahově vychází z druhého dílu Dějin hospodářství českých zemí od počátku industrializace do současnosti, který vyšel téměř před deseti lety.

Objevná publikace se opírá se o dosud nepublikované materiály z rodinné sbírky a dalších archivů.

Plzeňský archivář Karel Řeháček tentokrát vybral pět desítek případů a nešťastných událostí, které se udály na západě Čech v rozmezí let 1918–1948. Na základě dokumentů a fotografií se vrací jak k velmi významným případům, tak i k banálním nehodám.

Rok 1964 se nese v atmosféře pokračujícího politického uvolňování. Některé věci se ale zatím nezměnily: hromadná doprava je přecpaná, vlaky jezdí se zpožděním, oprava pračky zabere několik měsíců a stavby se táhnou léta.

Třetí svazek z díla Eduarda Wagnera pro všechny milovníky historie a válečnictví – tentokrát je zaměřen na dobu předhusitskou a husitskou a v jednotlivých kapitolách názorně zobrazuje odívání, jak civilní tak i bojové, přilby, štíty, ...

Obsazování Sudet očima německých důstojníků.