Strhující román odhaluje dosud neznámou, fascinující tvář velké umělkyně. Katharine Hepburnová po prvních úspěších na divadle nezadržitelně stoupá k největší hollyvoodské legendě všech dob.
Kniha přináší unikátní zpovědi dvou žen, které prožily část svého života se stejným narcistickým partnerem. Jejich příběhy doplňují autentická vyprávění dalších dvanácti žen, jež rovněž prošly zkušeností domácího násilí.
V inspirativním titulu SVĚTLO V NÁS bývalá první dáma Michelle Obamová navazuje na svůj memoárový bestseller Můj příběh, sdílí praktickou moudrost i účinné strategie pro udržování vnitřní naděje a rovnováhy v dnešním nanejvýš nejistém světě.
Ve strhujícím životopisném románu sleduje Monika Czernin stopy své neobyčejné pratety Nory Kinské a nechává před našima očima vyvstat obraz ženy mladé, odvážné a plné života.
Když se Jennifer Doudnaová v šesté třídě jednou vrátila ze školy, našla na posteli ohmatanou paperbackovou knížku s názvem Dvoušroubovice, kterou jí tam táta nechal. Odložila ji stranou v domnění, že je to nějaká detektivka.
O životě ikonické filmové hvězdy Marilyn Monroe už toho bylo napsáno mnoho. Francouzskému dokumentaristovi Françoisi Pomèsovi se však po tříletém pátrání podařilo sestavit unikátní a mimořádně intimní portrét Marilyn.
První světová válka skončila a duch divokých 20. let posedl srdce všech svobodomyslných umělců. Patřila mezi ně i herečka Jarmila Horáková. Navenek působila sebevědomě, uvnitř však skrývala nejistoty, které si vypisovala do svého deníku.
Nic není tak černé, aby se na to nešlo dívat růžovými brýlemi
„Až umřu, kluci,“ říkám svým synům, „chci, abyste věděli, že jsem byla šťastná, protože já dovedla být šťastná za všech okolností.“
Biografie jedné z nejslavnějších hereček dvacátého století zachycuje její životní osudy od dětství a hereckých začátků přes období její největší slávy až k rokům, kdy se s ní život zrovna nemazlil.
Holandsko, 1944. Zatímco Evropou otřásá druhé světová válka, mladá Audrey Hepburnová nachází lásku k tanci. Mezi válečnými hrůzami a všudypřítomným hladem sní o tom, že se stane primabalerínou. A třebaže tento sen brzy ztroskotá, nenechá se odradit.
Kohnovi v lednu roku 1942 nastoupili do transportu na plzeňském nádraží a už se nevrátili. Do jejich bytu se nastěhovali jiní nájemníci, jejich věci se postupně poztrácely.
„Dodnes nemůžu pochopit, jak jsem to já, taková malá holčička, mohla všechno přežít. Bez táty, bez mámy." V první polovině 40. let bylo do Sovětského svazu násilně deportováno několik set tisíc Polek.