Čtvrtý svazek Foucaultových Dějin sexuality, Doznání těla, byl publikován roku 2018. Ve Francii i ve světě se vydání tohoto čtvrtého dílu stalo skutečnou událostí.
Jungovo zásadní a dosud nepublikované dílo, které vrhá nové světlo na původ jeho psychologických teorií. Znalci je nazývají „klíčem“, nebo dokonce „nukleárním reaktorem“ Jungova díla.
Za nejvyšší morální hodnotu zpravidla považujeme nezištnou pomoc. Debata se pak soustředí na otázky, komu bychom měli pomáhat či jak velkou oběť je potřeba přinést.
První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení.
Autor čerpá inspiraci z pramenů tak různorodých jako jsou filosofie Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus, apačská vyprávění příběhů i ze své zkušenosti pouličního kouzelníka, aby nám odhalil hlubokou a tajuplnou závislost člověka na přírodě.
Soubor dvaceti osmi esejů, které představují sondu do duchovně vyčerpané každodennosti současného západního člověka, do nejrůznějších způsobů "zapomenutí na bytí", na posvátné v lidském životě.
Studie zkoumá vztah hinduismu, okultismu a theosofie během procesu vytváření nové detradicionalizované formy religiozity v českém i evropském kontextu.
Kniha lží byla a zůstává jedním z Crowleyho nejpřístupnějších a současně nejmnohoznačnějších děl. Je nejen vhodným studijním materiálem pro každého zájemce o thelému a novodobou magii, ale i podnětným literárním dílem, které dokáže oslovit každého.
Ve dvou přednáškových cyklech z třicátých let Karl Jaspers poprvé soustavně představil myšlenku obemykajícího – toho, co zahrnuje všechny horizonty a co se ani ve zkušenosti, ani v myšlení nemůže stát předmětem.
Kniha Abhid-hamma-Abhivinaya je završením životního díla ctihodného Áyukusa-la Thery, ve které jsou shrnujícím způsoben podány postupy Abhivi-nayi pro zvládání života podle Buddhovy nauky až k dosažení konečného cíle Nibbány.
Škvíry existence polské filosofky Jolanty Brach-Czainy jednoznačně patří k nejvýznamnějším filosofickým či šíře humanitním polským spisům nejméně za poslední půlstoletí.
Proč jsem napsal tuto knihu? ptá se de Benoist. Abych odhalil esenciální rozdíly mezi pohanstvím a křesťanstvím. Svůj cíl však rozhodně překročil: ve svém bádání sahá až na kost toho, co je jádrem evropského myšlení, cítění a prožívání.
Myslíme pojmy, to jest slovy, avšak je rovněž možné myslet obrazy? Nikoli obrazným způsobem, metaforami a jinými prostředky nepřímého vyjadřování, nýbrž skutečně v obraze? Současná filosofie klade tuto otázku pouze nepřímo.
Seneca v díle hledá cesty k mravní odpovědnosti cti, vnitřní svobodě a duševní vyrovnanosti, uvažuje o smrti a o přátelství a jeho prospěšnosti a potřebnosti, chválí odpoutání od materiálních potřeb, prosazuje myšlenku o rovnosti všech lidí.
Závažné příspěvky soukromého vědce k humanitním a sociálním vědám. S mimořádnou odbornou erudicí jsou v této knize rozebrány problémy vejce Jaroslava Haška, střední Evropy, prezervativu, imbecility mileniálů, hlístic, tofu, judaismu...
Křesťanství se nezakládá na lidském úsilí, ale na Boží milosti, která se dává zdarma. Zlatou nití této knihy je právě „umění přijímat“ – přijímat milost, přijímat celé bohatství Otcovy milosrdné lásky: „Kdybys znala Boží dar…“
Jiří Vácha ve své jedinečné knize shrnuje nejen současnou vědeckou kritiku darwinismu, ale celý problém rozšiřuje ještě o „vědomí“, jako nejspecifičtější vlastnost živých bytostí.
Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným dílům té doby. Její téma je však prastaré, jako první je pojednal již Aristotelés.
