Nejprodávanější Kniha v roce 2024
umění

Autor se pokouší o kritický přístup k psychoanalýze jako poznatkům intuitivních klinických zkušeností zpracovaných do pozoruhodného systému vědeckého poznání, které i přes řadu omylů přineslo revoluci do pojetí lidské psychiky, ...

Klíčová kniha teorie dokumentárního filmu. Je sestavena na základě odpovědí na osm otázek, například – jak se dokumentární filmy liší od ostatních druhů filmu a jaké žánry dokumentu známe.

Jedinečný průvodce, představující 75 nejvýznamnějších světových fotografů 20. století prostřednictvím jejich fascinujících osobních příběhů a významných děl.

Před dvaceti lety zaujaly čtenáře vzpomínky M. Macháčka Zápisky z blázince.

Šestý svazek shrnuje Černého práce z let 2000–2020. Základ knihy tedy tvoří pravidelné týdenní komentáře pro deníky Mladou frontu DNES, Lidové noviny, Hospodářské noviny a týdeník Reflex.

Otevřená zpověď jednoho z nejznámějších, ale také z nejkontroverznějších rockových zpěváků současnosti.

Svazky Publicistika 3 a Publicistika 4 navazují na vydanou Publicistiku 2 (2012) a přinášejí objemný souhrn Čapkových referátů, recenzí, poznámek a článků o dění v oblasti výtvarného umění v letech 1921–1930, respektive 1931–1939.

Problematika životního prostředí dnes patří v českém umění k „horkým“ tématům a stále zřetelněji ovlivňuje uvažování a jednání mnoha autorů a autorek, institucí i jejich návštěvníků.

Katalog k výstavě "Zahrada zdraví. Botanické knihy šesti století ve sbírkách Vědecké knihovny v Olomouci" s bohatou přílohou, s barevnými a černobílými reprodukcemi knižních ilustrací.

Kniha Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskusi je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty.

Tato kniha dosud nejobsáhleji představuje dosavadní umělcovu tvorbou a nezaměřuje se jen na jeho dominantní výtvarnou činnost, kterou je paleorekonstrukce.

Životopis Jimmiho Hendrixe.

Současné umění zatím nemá své dějiny. Jak ho tedy uchopit a jak mu rozumět?

V pozdní modernitě se požadavek tvořivosti a originality, spojené s vytvářením něčeho nového – požadavek vyhrazený do té doby zejména umění – stal čímsi všeobecně vyžadovaným.

Vítězslava Kaprálová (24.1.1915 – 16.6.1940) je výjimečná skladatelská osobnost české hudby první poloviny 20. století, doby tvůrčích hledání v technice hudebního vyjadřování a ve vytváření základů nové hudby.

Kolektivní monografie Film a dějiny 7 se zabývá vztahem propagandy a filmu/televize (1918–1989).

Kniha ve dvaceti kapitolách ukazuje, že unikátní moderní urbansimus a architektura města Hradec Králové spočívá ve vrstvení odkazů historických epoch, v systematickém včlenění struktury veřejné zeleně do tehdejší představy o moderní metropoli.

Kniha představuje svébytný proud české fotografie padesátých a šedesátých let 20. století.

Anna Zemánková (1908–1986) patří k těm osobitým tvůrcům, jejichž dílo nelze spoutat jednoznačnou charakteristikou. Z mnoha důvodů bývá její tvorba zařazována k art brut, v jehož kontextu patří k těm nejtajemnějším a nejmagičtějším.