Legendární příběhy polského národa jsou uspořádány podle geografického klíče, tak aby byly zastoupeny všechny význačnější oblasti země. Na pověsti o Lechovi, králi Krakovi či o založení Varšavy navazují legendy z úpatí Krkonoš, Tater či Beskyd.
Kniha pověstí Bohuslava Indry obsahuje na 70 pověstí a zkazek ze severomoravského Horácka, to je z okolí Štítů, Písařova, Horních Studének, Olšan, Raškova, Rudy nad Moravou, Bohutína, Bludova, Kopřivné a Velkých Losin.
Kniha Pověsti z Čech Josefa Virgila Grohmanna (1831–1919), významného domácího německy píšícího mytologa, je historicky první sbírkou českých pověstí. V českém překladu vycházejí poprvé až nyní.
Knížka pražských legend, pověstí a zkazek, jež se dochovaly do našich časů, přidává se čestně k celé řadě děl, která oslavila Prahu veršem i prózou, poezií i díly historickými. Autorka zachytila kromě známých pověstí i dosud neznámé nebo málo známé.
Tuto „krakonošovskou literární encyklopedii“ sestavil český folklorista Jaromír Jech (1918–1992) a detailně v ní popisuje krakonošovský mýtus od jeho archaických prvopočátků až po nejrůznější umělecká zpracování konce 20. století.
Kniha pověstí o vodnících, rusalkách a dalších vodních bytostech z českých, moravských a slezských řek, jezer, rybníků, potoků a tůní. Autoři vybrali a převyprávěli 85 příběhů.
Barmské lidové příběhy, ve kterých se vedle králů, princů a princezen setkáme jak s dobrými duchy naty, tak s duchy zlomyslnými, lidožravými obry a obryněmi, mazanými podvodníky, pijáky palmového vína a kuřáky opia.
