Lidé různých kultur i dob si vyprávějí mýty a příběhy. Čím to je,
že tato vyprávění mají tak podobnou strukturu? Co to vypovídá
o lidské mysli, morálce i o světě vůbec?
Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám poutavým jazykem předkládá známý německý spisovatel, je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání.
Nikdo neumí milovat a nenávidět, toužit a podvádět tak odvážně a rafinovaně jako řečtí bohové a bohyně. Jsou jako my, ale jejich činy a dobrodružství jsou vepsány do nebeské klenby nad našimi hlavami.
V paláci boha slunce Helia, nejmocnějšího z Titánů, se narodí dcera. Malou Kirku všichni považují za nedochůdče - nevládne na první pohled zřejmou mocí jako její otec ani zlomyslnou krásou jako její matka.
Bratří Grimmové prosluli v německé i světové literatuře svou sbírkou lidových pohádek a písní, méně už se ale ví, že zaznamenali také rozsáhlý soubor pověstí a legend.
V jedinečné sbírce grónských pohádek a mýtů najdete – až na několik výjimek – texty v češtině dosud nepublikované. Jejich rázovitost vyplývá ze specifického způsobu života Inuitů v drsných přírodních podmínkách.
V jedinečné knize podivuhodných příběhů a pověstí od Eduarda Petišky se dozvíte mnohé o životě slovutného rabína Löwa, o jeho dětství, rozmluvách s císařem Rudolfem II. i o stvoření tajemného golema. Knihu ilustrovala česká výtvarnice Libuše Vendlová.
Mrazení v zádech zaručeno. Dvanáct strašidelných příběhů pro děti i rodiče. Praha byla odjakživa město zasvěcené magii. A přízraky z nejrůznějších legend tu přežívají dodnes – stačí jen vědět, kde je hledat.