Druhý román Juliane Stadlerové můžeme bez rozpaků nazvat středověkým eposem. Děj se odehrává necelých
deset let před událostmi líčené v historické fresce Nebeská koruna, s níž se již čeští čtenáři mohli seznámit.
Třetí část je příznačně nazvána „Šedá zóna“: popisuje, jak byli někteří lékaři přinuceni podílet se na selekcích nebo i na zrůdných pokusech. Upozorňuje, že se mezi deportovanými bohužel našli i dobrovolní spolupracovníci.
Gwyneth Carswellová si nepřeje nic jiného než odvést svého malého syna pryč, protože ji děsí násilí soupeřících klanů – vzdálených příbuzných MacIrwinů a jejich nepřátel MacGrathů.
Poté co král Gezo vyvraždí její rodinu, ocitne se africká princezna Aina v rukou králových otrokářů. Zachrání ji anglický kapitán, který Geza přesvědčí, aby Ainu daroval coby přátelské gesto královně Viktorii.
Srdečná, milá Sisi, která se kdysi provdala za císaře Františka Josefa, už neexistuje. Alžběta Rakouská je po dvaceti letech stejně krásná, dělá si však, co chce.
Od prvního setkání Sissi a Franze uběhlo už víc než dvacet let. Po narození dětí, smutcích a bojích, které poznamenaly jejich život, se zdá, že manželství dospělo do slepé uličky, a kdykoli císařovna může, tráví čas na svém milovaném zámku Gödöllő...
Když se vznětlivému šlechtici narodí místo syna dcera, je jeho choť nucena vydávat holčičku za chlapce, aby ji i s dítětem nezapudil. Poté, co Antonia dospěje, její pravá identita vyjde najevo.
1589: Skotská služebná Geillis a dánská dvořanka Margareta žijí zcela odlišné životy, ale obě vědí jedno: když muž zakřičí „čarodějnice“, žádná žena není v bezpečí.
Vincent van Gogh a Sien, geniální umělec a nevzdělaná prostitutka – ty dva dělí nesmiřitelná společenská propast, přesto jsou si tak blízko, jak jen dvě rozervané bytosti z naprosto odlišných světů být mohou.
Pokračování osudů rodiny Staintonových na panství Ashmore. Giles, nový hrabě ze Staintonu, se bohatě oženil a snaží se opět pozvednout panství. Jeho žena Kitty se obává své energické tchyně a netrpělivě očekává narození dítěte.