Co předchází samotné realizaci architektonického díla? Jakým způsobem architekti zpodobňovali své představy o zamýšlené stavbě v minulosti a jak to dělají dnes? Která média přitom využívali/jí a nakolik byla/jsou určující pro výslednou podobu?
Za deset let se autor setkával s architekty z více jak 140 zemí světa, ale nepotkal ani jediného, který by dokázal odpovědět na otázku, co je to psychologie architektury. Měli by znát ty, pro které jej tvoří.
Představuje nejviditelnější umělecké dílo přístupné pohledu návštěvníka při příchodu před kostel opatství ve vesnici Conques /Francie/: bohatě zdobený a polychromovaný tympanon představující scénu Posledního soudu.
Huť architektury Martin Rajniš patří k nejosobitějším architektonickým kancelářím u nás. Bylo by tudíž s podivem, aby se tento fakt nepromítl také do publikace, která přináší přehled jejich dosavadní práce.
Výchozím bodem publikace je emancipační potenciál ženských protagonistek moderny a Bauhausu, jejich role a úspěchy na příkladech z České republiky, Německa, Polska, Maďarska a Estonska v posledních více než sto letech.
Slohová období v minulosti zanechala výrazný otisk také ve vynikající architektuře na našem území. Bohatě fotograficky vybavený obrazový průvodce poslouží každému, kdo se chce v tomto bohatství zorientovat.
Ročenka dřevěné architektury 2022 je tištěnou podobou putovní výstavy Salonu dřevostaveb 2022, festivalu současné dřevěné architektury, a zároveň svébytnou publikací prezentující kurátorský výběr nejvýraznějších dřevostaveb poslední doby.
V již třetí knize Petra Sojky, redaktora magazínu Z metropole ČT a tvůrce pořadu Tajemství pražských dvorků, opět ožívají pražské dvory, vnitrobloky a zahrady.
Jaký je význam pojmů zadání, umělecká úloha a funkce? Jak je můžeme chápat, aplikovat a zkoumat v architektuře či ve výtvarném umění? A jsou uvedené pojmy stále ještě aktuální? Nejen tyto, ale i mnohé další otázky si kladou autoři v monografii.
Publikace na 320 stranách představuje architekturu v průběhu celého století, od japonských staveb Jana Letzela, Bedřicha Feuersteina a zejména Antonína Raymonda, jenž je označován za jednoho ze zakladatelů moderní architektury v Japonsku.
