Příběh o krysaři, jemuž starosta a radní města upřou odměnu za to, že zbavil město krys, a on se jim za to krutě pomstí, je založen na kutečnosti, ale známým se stal až řadou uměleckých zpracování.
Průvodce tajemnou cestou napříč starou Prahou zavede čtenáře nejen do minulosti, ale především na místa, kde byl v průběhu dějin zaznamenán výskyt toho kterého zjevení, démona, ducha či jiného podobného strašidla.
Výbor finských pohádek obsahuje témata původní finská i migrující. Všechna jsou však postavena na typicky finsky neotřelých motivech, které zaujmou malé i dospělé čtenáře.
Legendární příběhy polského národa jsou uspořádány podle geografického klíče, tak aby byly zastoupeny všechny význačnější oblasti země. Na pověsti o Lechovi, králi Krakovi či o založení Varšavy navazují legendy z úpatí Krkonoš, Tater či Beskyd.
Kniha pověstí Bohuslava Indry obsahuje na 70 pověstí a zkazek ze severomoravského Horácka, to je z okolí Štítů, Písařova, Horních Studének, Olšan, Raškova, Rudy nad Moravou, Bohutína, Bludova, Kopřivné a Velkých Losin.
Kniha Pověsti z Čech Josefa Virgila Grohmanna (1831–1919), významného domácího německy píšícího mytologa, je historicky první sbírkou českých pověstí. V českém překladu vycházejí poprvé až nyní.
Knížka pražských legend, pověstí a zkazek, jež se dochovaly do našich časů, přidává se čestně k celé řadě děl, která oslavila Prahu veršem i prózou, poezií i díly historickými. Autorka zachytila kromě známých pověstí i dosud neznámé nebo málo známé.
Tuto „krakonošovskou literární encyklopedii“ sestavil český folklorista Jaromír Jech (1918–1992) a detailně v ní popisuje krakonošovský mýtus od jeho archaických prvopočátků až po nejrůznější umělecká zpracování konce 20. století.
