Nejprodávanější tituly v roce 2024
eseje, úvahy, publicistika

Jak se dá o smrti mluvit? Autory přijalo 26 osobností a věnovalo jim svou důvěru, aby spolu toto obtížné téma ohledávali. Učili se být citliví, ale neodbytní. Zveme vás, abyste s námi ztratili strach. Ne možná ze smrti, ale z mluvení o ní.

Unikátní kniha 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na nejdůležitější otázky začátku 21. století

Kniha fejetonů o lásce, vztazích, nemocech, běžném životě a třeba i bulváru.

Známý psychiatr a specialista na léčbu návykových nemocí Karel Nešpor má jasno: s úsměvem jde všechno lépe. Ve sbírce odlehčených zamyšlení se s nadhledem věnuje různým tématům a hledá odpovědi na odvěké otázky života.

Hluboká sonda do nacistického myšlenkového světa ukazuje, co znamená „myslet a jednat jako nacista“, a poskytuje tak odpověď na otázku, jak se to mohlo stát…

V souboru cestopisných črt a esejů Zápisky z cest překladatele, básníka a esejisty Jiřího Červenky (1943–2021) sestaveném na sklonku autorova života jsou uveřejněny texty pocházející převážně z období let 1989–2019.

Dílo je unikátním knižním projektem, obsahuje několik skutečných příběhů, v nichž došlo ke spáchání zločinů, ovšem ne obyčejnými zločinci, nýbrž chybami v justičním systému.

Petr Žantovský patří k nejkontroverznějším - a proto nejčtenějším - publicistům současnosti. Čtenáře přitahuje zejména odvahou, se kterou pojmenovává a rozkrývá současná tabu.

Ústředními texty posmrtně vydané knihy Campo Santo W. G. Sebalda (1944–2001) jsou čtyři fragmenty z připravované obsáhlé, ale už pak nikdy nevydané prózy o Korsice.

Novinář David Klimeš přináší ve velmi aktuální knize přehled některých z těch nejakutnějších problémů, jimž dnes čelí Česká republika. Situaci přirovnává k předčasné krizi středního věku, která se projevuje nespokojeností, nejistotou a neřešením příčin problémů.

Jedna věta je unikátní projekt, v níž vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která je ukotvena v konkrétním čase. V loňském roce projekt naplnil i básník Adin Ljuca.

Proč mohla většina evropských zemí kvůli covidu nařídit svým občanům, aby nikam nechodili, a proč to lidé akceptovali?

Popularizační kniha Moderní typografie: esej v kritické historii (Modern typography: an essay in critical history; vyd. 1992) představuje zásadní a hluboký příspěvek k tématu tisku a typografie a je životním dílem Robina Kinrosse.

Kniha rozhovorů se známým historikem, teologem a katolickým knězem Tomášem Petráčkem propojuje řadu světů.

Soubor esejů Alessandra Portelliho nabízí konečně i českým čtenářům inovativní přístup k orální historii s interdisciplinární a multikulturní perspektivou.

Esej se snaží současnému čtenáři a divákovi přiblížit to, co je na řecké tragédii nejobtížněji přeložitelné, přitom ale tvoří přinejmenším významnou část samotného jádra tragičnosti: zvuk sténání a žalu, zvuk na pomezí prostého výkřiku ...

Za vším hledej číslo 19.
Nemoc, kterou se během pár měsíců nakazily miliony lidí a která ochromila ekonomiku světa, se jmenuje Covid-19. V reakci na ni se 19 spisovatelů rozhodlo pomoci v boji proti jejím dopadům.

Kniha patří k dílům, která se vyrovnávají s iluzemi o fungování komunistických států. Vyšla v roce 1957 a vzbudila velkou pozornost, dodnes je považována za nesmírně cenný příspěvek k analýze komunistických režimů.

Soubor přednášek a esejů věhlasné jižanské prozaičky Flannery O’Connorové, který po její smrti sestavili její přátelé Robert a Sally Fitzgeraldovi, působí i dnes jako pronikavá sonda odhalující nešvary spisovatelů, čtenářů i učitelů literatury.