Druhý díl studie souborně nazvané Věštění v antickém Řecku nese titul Tělo a sny a ve své první části přináší výklad věštebných technik soustředěných především na tělo, jež byly z velké části využívány nejen v antice, ale i později ve středověku.
Tato kniha objektivně představuje islám tak, jak jej chápou "tradiční imámové", a nabízí čtenářům autentické a hluboké nahlédnutí do islámu.
V knize se prolíná pohled na víru založenou na Koránu s názory současné vědy.
Tato kniha, která představuje impresionistické dějiny západní duchovní tradice, kráčí po stopách těch, kteří se od antického Řecka do současnosti pokoušeli poznat svět a sebe sama.
Kniha uvádí čtenáře do duchovního života na základě životních zkušeností. Přímá Stezka se nazývá proto, že učí své čtenáře jak se vyhnout oklikám na cestě k dokonalosti a dosáhnout cíle přímo.
Snové obrazy a události odedávna podněcovaly lidskou tvořivost. Do Hnízd snění jsou vloženy úvahy o básnickém umění, o dechu a čáře, obrazech a nalezených objektech, instalacích i akcích.
Publikace obsahuje klasické texty definující témata univerzality a diference, rezistence, jazyka jako epistemologické a imaginativní struktury moci ad.
Kniha Příběhy Tóry (patnáct biblických zamyšlení) Jana Diveckého přibližuje čtenářům základní příběhy Starého zákona s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů.
Dopisy Olze, psané Václavem Havlem z vězení, jsou světově známým dílem českého písemnictví. Nyní vycházejí na světlo „Dopisy od Olgy“ - skutečné odpovědi na tyto filosofující dopisy.
Všem milovníkům nadčasové moudrosti přinášíme jeden ze základních textů konfucianismu, čínského filozofického směru a pohledu na svět. Jedná se o soubor myšlenek významného mudrce Konfucia, který žil v Číně před 2500 lety.
Jedná se o samostatně vydanou prostřední kapitolu Swedenborgova nejznámějšího díla Nebe a peklo, ve kterém se autor zabývá posmrtným osudem člověka v duchovním světě.
Svatý obrázek. V křesťanském světě má kromě svého estetického působení, ještě vyšší mystický smysl, a proto v něm věřící může kromě krásy nalézt i svoji víru. Svatý obrázek vybízí k meditaci, modlitbě i víře v zázraky.
Řeholní život v sázavském klášteře byl obnoven v roce 1622 a opatem byl za dramatických okolností zvolen Siard Falko. Toto období působivě zachytil ve svém textu opat Bohumil Vít Tajovský.