V noci na 7. dubna roku 1958 se shodou několika příznivých okolností uvádí do zvláštního transu. Píše zcela automaticky devět stran textu, v němž se prosazuje nová syntax, podivné neologismy, groteskní deformace gramatických pravidel ...
Jsme zmítaný národ. Nechybí nám vítr ani plachty, nemáme nedostatek kapitánů nebo výstroje, přesto se naše velká loď kymácí ve vlnách stranickosti, korupce a sobectví.
Známá reportérka a spisovatelka v knize předkládá působivou literární reportáž, v níž se prolíná osobní deník s pozorováním života v pohraniční vesnici Poustka.
Autor sloužil čtyři roky ve Velké Británii jako český diplomat. Kniha je psaná neobyčejně čtivým a lehkým jazykem a dala by se nazvat causerií - tedy sledu příhod a situací, se kterými si člověk na místě musí umět poradit.