„I po padesáti šesti letech, které uplynuly od doby, kdy Stanisław Lem napsal první povídku s Pirxem, je pro nás jeho hrdina vzorem, jak se chovat k automatům a robotům, jež právě začínají pronikat do našich životů.
Autor s nenapodobitelným tvůrčím géniem, nás pomocí své literární alchymie přenáší hluboko do neprobádané země, kde se fantastické stává skutečným a každodenní jasně žhne. Soubor povídek, který zaměstná mysl, sevře u srdce a zatřese s duší.
V budoucnosti, tak blízké a skutečné, že se může odehrávat v tomto okamžiku, se stane něco podivného. Když ženy usnou, obalí se jemnými sítěmi a znehybní, takže připomínají kokon.
Jak se stát největším vikingským hrdinou všech dob? Můžete se jím prostě narodit. Může vám to zákulisními intrikami zařídit vaše babička. Nebo se k tomu můžete dopracovat vlastní pílí jako Škyťák Šelmovská Štika III..
Viktoriánský traktát z r. 1884 o zemi, která má jen dva rozměry. Fantaskní zábava a la
Lewis Carroll i společenská kritika a la Jonathan Swift. Kniha, kterou miluje Sheldon
Cooper a dlouze o ní hovoří v Teorii velkého třesku.
neb
Sirotčinec slečny Peregrinové vtáhne čtenáře do imaginárního světa telepatie a časových smyček, cirkusových triků a vlkodlaků – do světa obydleného „podivnými“ dospělými, vrahounskými stvůrami a bizarními druhy zázračných zvířat.
Evropská unie se potácí na pokraji úpadku, zoufale postrádá suroviny, hlavně ropu, ale nemá dostatečné vojenské a námořní síly, aby zabezpečila obchodní trasy a prolomila nevyhlášenou blokádu.
Benedikt Juliard je amatérský dostihový jezdec, který sní o kariéře profesionála a vítězství ve Velké národní, jenomže ze dne na den je všechno jinak – trenér ho po obvinění z braní drog vyhodí ze stájí, údajně prý není ani dostatečně dobrý jezdec.