Esej sleduje proměny tradičního chápání kultury v moderní době. Popis jednotlivých projektů "moderní" kultury - od Matthewa Arnolda k F. R. Leavisovi, Marshallu McLuhanovi, Jeanu Baudrillardovi, Georgi Steinerovi a Zygmuntu Baumanovi.
Na půl cesty mezi autorským esejem a odbornou studií, Ouředníkova nová kniha čerpá látku stejně dobře z literatury jako z historie, filosofie či antropologie.
Dvacet let je v českých dějinách ideální doba k bilancování. Ve více než stovce krátkých textů sociolog Jan Keller ukazuje, jak nepříjemně dnešní poměry připomínají časy, které jsme si přáli jednou pro vždy překonat.
Šestý svazek Spisů Ludvíka Vaculíka obsahuje autorovy fejetony a publicistické texty, publikované v novinách, v samizdatu i dosud nezveřejněné, z období od konce 50. let do doby porevoluční, s dobovými fotografiemi.
Jubilejní sborník pro hispanistku Annu Houskovou obsahuje osm odborných romanistických studií a úvodní text Václava Jamka, přeložený z jeho francouzsky psané knihy Závoj z popela.
Eseje v této knize vznikaly ze zaujetí pro současné umění a literaturu jako zvláštní formu lidského myšlení - myšlení, ve kterém se smysl nepotvrzuje, ale neustále znovu a znovu objevuje.
Soubor zamyšlení s názvem Srdcář vznikal v letech 2003–2008. Obsahuje postřehy a krátké úvahy nad literaturou, uměním, vírou, osobním, rodinným a společenským životem.
Kniha shrnuje příspěvky pražského redaktora Československého týdeníku, vycházejícího v New Yorku, z let 1991 až 1996. Kniha o tehdejším politickém dění, ostrých šarvátkách, zvratech i kulturních novinkách, provázejících první nesmělé krůčky ke svobodě.
Kniha s předmluvou Václava Havla a fotografiemi Karla Cudlína přináší soubor článků z let, kdy Jan Jařab působil na Úřadu vlády České republiky pro lidská práva a kdy byl vládním zmocněncem pro lidská práva.
Závěrečný svazek Encyklopedie Jiřího Suchého je výběrem úvah, které pronášel Jiří Suchý v rozhlase, později v časopise, ještě později opět v rozhlase a nakonec i v denním tisku.
V druhém svazku svých Různých řečiští pokračuje Ludvík Kundera v „portrétování“ přátel (Jánuš Kubíček, J. M. Tomeš, Jan Grossman, Ivan Slavík, František Foltýn, Ida Vaculková...), více se však přiklání ke svérázným fejetonům.