Autor přiblížil své dětství i gymnaziální studia za války a vykreslil prostředí pražské Filozofické fakulty Karlovy univerzity v přelomových letech 1947 – 1952. Většinu svých vzpomínek však věnoval svému působení v ústavech Československé akademie věd.
Kniha vzpomínek významného českého literárního vědce, filosofa a překladatele je mimořádně cenným a čtivým svědectvím o osudu českého vzdělance v druhé polovině dvacátého století.
Kniha osobních vzpomínek na Jaroslav Haška z pera jeho dlouholetého přítele a spolupracovníka. E. A. Longena vystihuje Haškovu povahu, životní názory i způsob práce.
Koncepce herectví uplatněné v tvorbě nejvýznamnějších českých divadelních režisérů 20. století: K. H. Hilara, E. F. Buriana, J. Honzla, J. Frejky, A. Radoka, O. Krejči, J. Grossmana nebo tvůrců Činoherního klubu.
Vzpomínky na Rudolfa Margolia nejsou jen životopisem vládního činitele a jednoho z členů KSČ, kterého mateřská strana odstranila ve vykonstruovaném procesu. Jsou i dějinami Margoliusovy rodiny a kronikou dějinných událostí.
Tato kniha je výsledkem dlouholetého pobytu Bhakti Vikáše Mahárádže v Indii, kde nejen kázal, ale také sledoval, jak se v tradičním indickém životě odráží pozůstatky védské kultury.
Kniha, vydaná u příležitosti mozartovského roku, je výborem dopisů, které Mozart napsal své ženě Konstanci převážně v posledních třech letech svého života.
Práce podává ucelený obraz svébytného biologického myšlení velkého básníka a přírodovědce. Věnuje se dobovému i biografickému kontextu Goethova přírodovědného bádání, jeho vědeckému stylu i přírodovědcům, kteří goethovskou přírodovědu dále rozvíjeli.
Sborník, vydaný k významnému životnímu jubileu nestora české vědecké obce, obsahuje pestrou směsici statí tak či onak se vztahujících k odbornému zájmu doc. Václava Huňáčka.
