Je vůbec možné, aby druhá sbírka veršů brněnského flanéra, doktora zemědělství a universitního environmentalisty Zbyňka Ulčáka (*1966) byla ještě cyničtější a ironičtější, než první sbírka Život je černý i bílý?
Postangažovaná poezie v podání Martina Trdly není jen nějakým označením či floskulí, ale přesným pojmenováním, zprávou o stavu území, kdy se snaží, a to velmi dovedně, básnicky uchopit podivnost, kterou žijeme.
Příběh zasazený do prostředí odlehlého hotelu v horách severně od Tokia. Novela v šesti kapitolách popisuje období tří měsíců, během nichž se hlavní postavě, Patriku Weisbergerovi, otevírá "nový život".
Zuzana Trojanová (1954-1979) patřila k nejnadanějším českým básnířkám sedmdesátých let.To nejcennější z literárního odkazu Zuzany Trojanové, co až dosud nebylo vydáno, je obsaženo v tomto svazku.
Nové, doplněné a upravené vydání oblíbených říkanek pro děti od 0 do 8 let (nejlépe 2-5 let). Kniha je doplněna o Kreslení dle předlohy a pexesové karty. Jiné říkanky!
Výbor z poezie irského básníka, dramatika a esejisty, který se výrazně podílel na irském národním obrození a kulturním obrození přelomu 19. a 20. stol.
Básnická výpověď Radka Touše (1993) je založena především na úspornosti výrazu a působivých detailech. Knihu kongeniálně doplňují kresby malíře Josefa Šmída, vzniklé za použití rybích kostí a litografické tuše.
Druhý díl textů francouzského básníka, dramatika, teoretika a herce, jehož dílo vyrostlo z meziválečné avantgardy a mělo silný vliv na moderní myšlení o divadle i na pochopení autenticity v literární tvorbě.
Padesát dva týdnů roku 2019, padesát dva dvojic. Texty nejsou klasickou prózou ani klasickou poezií a přece mají obě dvě kategorie v sobě obsažené. Podobně i fotografie překvapují svými nečekanými úhly pohledu, motivy a kompozicemi.
Za dveřmi našich domovů číhá spousta nebezpečí, a proto je třeba být obezřetný a dobře se rozhlížet, svítí-li na semaforu zelená, nebo jestli se ulicí neřítí splašená tramvaj.
Poezie autorů, kteří netouží být veřejně počítáni za básníky a účastnit se literárních tanců, bývá zvláštně očištěná. Jen do ní se doopravdy vtěluje staré klišé o textech, které musely vzniknout, protože se nedalo jinak.