Nejprodávanější knihy nebo omalovánky v roce 2024
literatura

V roce devadesátých narozenin jednoho z nejznámějších českých spisovatelů 20. století Ivana Klímy vycházejí souborně v jednom svazku jeho paměti Moje šílené století.

Unikátní, vůbec první výbor z dosud nepublikovaných rozhovorů a rozhlasových relací světově uznávaného spisovatele Arnošta Lustiga z let 1953–2010 přináší nadčasové, stále platné úvahy o životě, svobodě, tvorbě i o tom, co si člověk musí za každou cenu udržet, a co naopak mít nemusí.

Kniha českému čtenáři poprvé podrobně představuje osobnost a autorský styl Johna Donna, vedle Shakespeara nejvýznamnějšího anglického lyrika přelomu 16. a 17. století.

Váchalův Krvavý román není jen legrace a mystifikace, alébrž veleprecisně komponované dílo, otvírájící téměř každým slovem, každou narážkou a každou zdánlivou chybou dvéře do nesčetných komnat, sálův a pokojíků.

Monografie se zabývá medialitou díla Karla Teigeho a Vítězslava Nezvala, dvou vůdčích postav českého poetismu, z pohledu filozofie médií.

Pro mnoho lidí představuje Ernest Hemingway spíše mozaiku mýtů než člověka: vojáka, sportovce, lovce, expatriota a samozřejmě spisovatele.

Rozsáhlý výbor z esejistiky a publicistiky Thomase Stearnse Eliota poskytne reprezentativní průřez jeho kritickými a interpretačními úvahami k evropské literatuře od Vergilia přes Shakespeara až po Dickense, Joyce, Ezru Pounda a Djunu Barnesovou.

Druhý svazek z rozsáhlých třídílných pamětí Marka Twaina, který byl poprvé publikován v roce 2010, tedy sto let po jeho smrti. Spíše než o klasickou autobiografii jde o soubor anekdot, „pomluv“ a přemítání o živote, na němž Twain pracoval několik let

První oddíl knihy se zabývá prezentací Čapkova díla v učebních textech pro střední školy v období 1918–2018 ve vztahu k literárněvědné recepci a proměňujícímu se kurikulárnímu kontextu.

Knihu, vycházející při příležitosti 45. výročí úmrtí Vratislava Blažka, doprovází množství obrazových dokumentů, z nichž některé jsou tiskem zveřejněny vůbec poprvé.

Anna Housková představuje trochu jiného Borgese, než jaký je znám z četby povídek. Odkrývá Borgesovu umanutou zálibu v argentinských reáliích a jeho vztahování se ke gaučům z literatury a zabijákům z předměstí.

Čtvrtý svazek Spisů Jakuba Demla obsahuje první soubor autorových knih ve svérázném žánru kombinujícím deník, dokument a beletrii; v žánru, pro který on sám použil později slavný a kontroverzní termín „Šlépěje“.

Obrazová a textová koláž ze života a díla Sigismunda Ludvíka Boušky při příležitosti vy´ročí 150 let od jeho narození a 75 let od úmrtí.

Do výročního sborníku přispělo několik foglarovců, kteří se na rozvoji foglarovského hnutí celoživotně podílejí a přispívají svými nápady, akcemi nebo novými výtvory v duchu děl Jaroslava Foglara. Zavzpomínejte nyní s námi i vy.

Soubor korespondence z let 1883–1900 představuje jedinečnou výpověď, dotvářející podstatným způsobem obraz společenského, kulturního i uměleckého milieu v českých zemích na konci 19. století.

Deníky Astrid Lindgrenové vyšly poprvé loni ve Švédsku a okamžitě se staly senzací. Kniha je bohatě ilustrována fotogra?emi deníkových listů a řadou dosud nepublikovaných snímků z rodinného života.

Autobiografie Marka Twaina byla poprvé publikována v roce 2010, tedy sto let po jeho smrti. Spíše než o klasickou autobiografii jde o soubor anekdot, „pomluv“ a přemítání o životě, na němž Twain pracoval několik let. První svazek třídílných pamětí.

První biografie české spisovatelky Jany Krejcarové-Černé, dcery novinářky MIleny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara. Autorka čerpala z archivů, dopisů, osobních rozhovorů, ale i z policejních spisů nebo dokumentů z psychiatrických léčeben.

Během svého téměř desetiletého přátelství s Thomasem Bernhardem se obchodník s realitami Karl Ignaz Hennetmair (*1920) rozhodl zaznamenávat rozhovory a události Bernhardova života formou deníkových zápisů.

První tištěné vydání knihy vzpomínek na Jiřího Weila, kterou Jaroslava Vondráčková (1894–1986) napsala v roce 1970.