Jak by zněl soundtrack k období změn přelomu osmdesátých a devadesátých let? Proč byly některé hudební žánry chápány jako progresivní a jiné naopak jako odkazující buď k minulosti anebo těm částem společnosti, jejichž vliv bylo vhodné vytěsnit?
Jindřichohradecké úzkokolejky, ačkoli ani na našem území nejsou jedinou dodnes přeživší úzkorozchodnou dráhou rozchodu 760 mm, nejsou jen dráhou sloužící cestujícím a přepravě nákladů, ale i technickým a kulturním dědictvím a fenoménem.
Diese Biografie berichtet nicht nur über das Leben von Václav Havel und sein geistiges Vermächtnis, sondern auch über die Geschichte Mitteleuropas im 20. Jahrhundert. Sie bildet eine Art Grundlage, die jeder Neugierige kennen sollte.
Dobrodružství mladé ženy, jež léčí divoká zvířata ve všech koutech světa
Víte, co dělat, když se na vás řítí rozzuřená samice nosorožce? Jak moc si je na rentgenu podobná lidská ruka s šimpanzí? A čeho se nejvíc bojí sloni?
Deníky mladých Šternberků z kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují unikát mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka, už proto že jsou z většiny psány dobovou, navíc živou a barvitou češtinou.
Kreslení lidské postavy je pro výtvarné umělce největší výzvou. Tělo je v pohybu, neustále se mění, a protože je každý člověk jedinečný, při zachycování lidského těla se budete vždy setkávat s novými a novými aspekty kreslení.
Monumenty těžkého průmyslu, které v Kladně a jeho okolí zůstaly napospas zubu času, přírodě nebo sběračům kovů. Fotograf Šimon Vejvančický zachytil jejich proměny prostřednictvím unikátních analogových fotografií.
Objevte architekturu, sochy i obrazy a poznejte svět umělkyň a umělců, objednavatelek a objednavatelů, kteří rozhodovali o podobě umění na Moravě od dob Věstonické venuše až po naši současnost.
Nadčasové úvahy inspirativní rebelky.
Cesta k jednoduchosti je souborem textů Mileny Jesenské, který poprvé vyšel již roku 1926, a přesto dokáže i dnes, téměř o století později, oslovit a inspirovat.
V padesátých letech 20. století se architekti museli podřídit nekompromisním dogmatickým požadavkům. Architektura měla být výrazem revolučního přetváření světa, budovatelského elánu a optimismu socialistického člověka.
