Text přináší pozoruhodnou zprávu nejen o jednom studiovém divadle – nejdříve na okraji (a posléze v centru) divadelního dění v tehdejší ČSSR, ale je to i autentický dokument o společenských a politických poměrech v kulturní oblasti v oněch časech.
Vhled do útrob jednoho divadelního souboru v tvůrčí krizi na vrcholu své kariéry. Docufiction kniha Martiny Sľúkové specifickým autentickým a zábavným způsobem vypráví o divadle, o procesu tvorby, o krizi motivace, ale i o těch osobních...
Za okupace se v rozhlase vytvořila patrně dodnes největší „laboratoř“ na takzvanou slovesnou tvorbu, v jejímž rámci vzniklo mnoho původních českých her s příznačnou tematikou, které byly záhy také nastudovány.
Kniha je komponována do čtyř na sebe navazujících a prolínajících se kapitol: KDO, S KÝM, CO, JAK. Autorka nejprve pojmenovává nezbytné pedagogické a umělecké kompetence toho, kdo skupinu dětí/studentů vede.
Co může o filmu prozradit filmová věda, disciplína, která jej uchopuje kriticky, historicky i teoreticky? Film se vlivem technologií i diváckých nároků neustále proměňuje a s tím se mění způsoby jeho vnímání, interpretace a zkoumání.
Helena Třeštíková vypráví v otevřeném a intimním rozhovoru s dcerou Hanou o svém dětství a dospívání, profesním životě i o hrdinech svých dokumentárních filmů.
Jak vypadá a jak se projevuje herectví v zábavněhudebních inscenacích arénních scén Prozatímního divadla od vstupu operety na česká jeviště v roce 1863 až do otevření Národního divadla v roce 1883?
Kniha se věnuje metodě osmičkové řady a možnostem aplikace jednotlivých cvičení do herecké praxe. Tato metoda však není výlučně určena pro posluchače herectví, ale může se úspěšně aplikovat i jako stimulační a rehabilitační metoda v hlasové terapii.
Publikace je tuzemským příspěvkem k tematice reprezentace holokaustu v narativní kinematografii, disciplíně rozvíjené v rámci tzv. „holocaust studies“.
Knižní rozhovor s všestranným umělcem vede novinář
a rozhlasový moderátor Vladimír Kroc, autor
úspěšného rozhlasového seriálu Zvuková kronika
Divadla Járy Cimrmana.
Kniha Zdeňka Hudce je vůbec první odbornou monografií věnovanou dílu zřejmě nejznámějšího nizozemského filmaře Paula Verhoevena, režiséra nemilosrdně otevřených společenskokritických snímků Turecký med či Sprej na vlasy.
Každý ví, co je to film. Ale jen málokdo si dokáže dopodrobna představit, jak dlouho trvá natočit běžný celovečerní film a kolik lidí se na tom podílí.
