Novelu Michaela Doubka o rozpolcenosti duše a světa charakterizuje autor doslovu Vladimír Janovic jako mimořádně hlubokou a krásně napsanou knihu. Tektoniku novely charakterizují její tři významové vrstvy:
V Cestě na sever se Karel Čapek – hravý poutník s uměleckou duší – projevuje jako mimořádně vnímavý pozorovatel a obdivuhodný vypravěč, jehož vtip a humor, cit pro kontrast, rozhled a porozumění jsou umocněny nevyčerpatelným jazykovým bohatstvím.
Slovo „podpovídka“ poprvé užil spisovatel Karel Čapek k označení velmi krátké povídky, obsahující pouze pointu. Přesně taková je i kopa četnických podpovídek, časově zasazených do doby Čapkových Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy.
"Daphne" - tak znělo její jméno. Dostala ho po květině, která rozkvetla v den jejího narození. Když její rodiče záhadně zmizí, je nucena bydlet u tety a strýce, s nimiž nemá zrovna dobrý vztah. Ani mezi vrstevníky příliš nezapadá...
První část příběhu z fantaskního světa pro všechny, kteří věří, že mince nemá jen dvě strany a že i ti, kdo mají temnou Duši, mohou bojovat na straně Světla.