Po dvaceti letech od prvního vydání přináší nakladatelství Sol Noctis titul Vlajka: K historii a ideologii českého nacionalismu v doplněné a podstatně rozšířené podobě.
České vydání je doplněné předmluvou antropologa Boba Kuříka, který v jižním Mexiku pobýval mezi lety 2008 a 2013 a vsazuje Zapatistickou výpravu za život do širších historických, environmentálních a politických souvislostí.
Do rukou se čtenářům dostává svazek věnovaný rozmanitým aspektům činnosti Komunistické strany Československa a její působení v období tzv. normalizace (1969–1989) a v transformačním období na počátku devadesátých let dvacátého století.
Domobrany – je to zbytečný výmysl nové doby nebo úspěšně fungovaly již v minulosti? Existují také v jiných evropských i mimoevropských zemích uskupení domobraneckého nebo miličního typu?
Všude po celém světě jsou populisté na vzestupu – Donald Trump, Silvio Berlusconi, Marine Le Penová. Co ale přesně je populismus? Jaký je rozdíl mezi pravicovým a levicovým populismem?
Kniha se věnuje působení českých krajů v mezinárodních vztazích. Publikace se nejdříve zabývá zahraničním a českým výzkumem paradiplomacie. Následuje rozbor přístupu politologických (sub)disciplín k tomuto fenoménu.
Od vstupu Trumpa do Bílého domu už uplynul víc než rok, ale stále není jasné, jak mohl právě on vyhrát. Hardingova kniha přináší existenčně důležité informace.
Vladimir Putin o sobě říká, že je věřící a má silný vztah k ruské pravoslavné církvi. Je-li tomu tak, možná se každý večer před usnutím modlí a táže Boha: „Proč jen jsi na Ukrajině nestvořil nějaké hory?“
Kniha přináší komplexní analýzu politické scény meziválečného Československa, především procesů spjatých s prezidentským nástupnictvím. Její předností je, že vychází z důkladného studia archivů a k faktům přistupuje nezaujatě a kriticky.
Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? Erudovaný historik a zkušený publicista Vladimíra Liška přináší osobitý pohled na hlavy našeho státu.
Populismus se v posledních letech stal jedním z klíčových konceptů politiky. Zejména volby do Evropského parlamentu v květnu 2014 se staly mezníkem, po kterém se z populismu stal skutečný celospolečenský fenomén.
Euro je jako časovaná bomba, která stále tiká. Mnohé země eurozóny, tvořené skupinou kulturně a hospodářsky velmi rozdílných států, jsou kvůli jeho přijetí dlouhodobě nekonkurenceschopné a trpí masovou nezaměstnaností.
Paul Schreyer je volný novinář, píšící mimo jiné pro magazín Telepolis a Global Research. Jeho poslední kniha Faktencheck 9/11 byla v odborných kruzích přijata s velkým zájmem.
