Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
Dobrodružný a strhující svět Tolkienových děl nelze napodobit. Přitažlivá však může být i „výprava“ do myšlenkového světa tohoto autora, který do svých knih ukryl bohaté křesťanské poselství.
Hérakleitos prý věnoval svou jedinou knihu slovutnému chrámu v Efesu. Nyní předkládáme tuto knížku dnešnímu čtenáři se zájmem o myšlení mudrce, jenž silou své inspirace oslovuje dnešní dobu stejně jako kteroukoli jinou.
Cílem knihy je přiblížit koncepci reformy vědění obsaženou v dílech dvou osobností – českého teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského (1592–1670) a anglického filozofa a státníka Francise Bacona (1561–1626).
Cílem knihy je podat podrobný rozbor Platónova pojetí uměřenosti. Byl to právě Platón, kdo se jako první významným způsobem zasadil o vyhraněně filosofické uchopení tohoto pojmu, který se stal později klíčovým pro evropské pojetí morálky.
Druhý díl autobiografie nejznámějšího světového evolučního biologa, skeptika a ateisty se soustředí na dobu pozdějších úspěchů, kdy
autor pokračuje na cestě intelektuálního vývoje a vědeckého zkoumání.
Kultovní kniha americké literatury, podobně jako Kerouacův román Na cestě či Hellerova Hlava XXII. Spojuje zdánlivě neslučitelné žánry cestovního deníku, románu a filozofických úvah.
Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti.
V jedenácti kapitolách z pera českých i zahraničních odborníků chce monografie osvětlit nejdůležitějš íparalely mezi Patočkou a jeho předchůdci i současníky, a vyložit tak Patočkův požadavek asubjektivní fenomenologie v tomto širším kontextu.
Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi
nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století,
se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka
a zároveň světoobčana, který prožil většinu života
v Brazílii a také ve Francii či v Německu.
Kniha přináší syntetické znázornění myslitelského odkazu Johanna Gottfrieda Herdera, jedné z největších a nejplodnějších osobností německé kultury, v kontextech duchovního světa německého osvícenství.
Kniha Myšlení o transcendenci nabízí dvanáct zastavení nad pojetími transcendence z pohledu teologů od starověku po moderní dobu, renesančních umělců, náboženských pedagogů a jazykovědců.
diskusi, která se nad pojmem nekonečna vede od pradávna mezi filosofií, matematikou a náboženstvím, zaujímá speciální roli Hegelův pojem nekonečna „špatného“.
