Kolektivní odborná monografie tematizuje proces národního uvědomění v literární komunikaci a ve školním prostředí od nejstarších dob po konec 19. století s přesahem do 20. století.
Mapy a plány měst jsou nejen součástí dobové kartografie a zeměměřictví, ale také v mnoha případech překrásnými výtvarnými díly, která potěší oči i duši.
Lombarský historik a kronikář Pavel Jáhen (Paulus Diaconus, 720–799), působilv Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Jeho kronika Historia Langobardorum představuje základní pramen k dějinám severní Itálie v 8. století.
Fascinace nacistů okultismem je dnes už legendární, přesto se dnes nezřídka odbývá s tím, že se příliš přeceňuje nebo že šlo jen o Himmlerovu osobní posedlost.
Autor předkládané Knihy cest (Safar-náme) Náser-e Chosrou byl úředník, filozof, básník, vzdělanec a emisar ismácílíje a dodnes se těší úctě mezi vyznavači ismácílíje, je považován za jednoho z nejvýznamnějších velikánů středověké perské literatury.
Represe – rezistence – holocaust – státní a okupační správa – kolaborace – bojové operace – kultura – všední život. Kronikovou formou den po dni zachycené události "všedního dne" v protektorátu.
Originální monografie se detailně věnuje tématu, které se teprve v posledních letech dostává do hledáčku historiků umění a architektury – dějinám kulturních domů.
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
Svazek přináší souborné vydání studií prof. Zdeňky Hledíkové, přední specialistky v oblasti středověkých církevních dějin a pomocných věd historických, týkajících se středověké paleografie a kodikologie.
Zřejmě jediný kostel na světě, na jehož věži se narodil světově proslulý hudební skladatel. Chrám, který se nachází uvnitř jednoho z nejzachovalejších prstenců středověkých hradeb u nás.
Na stránkách knihy historika Jakuba Hušky se čtenáři seznámí nejen s dějinami jednoho z nejvýznamnějších mariánských poutních míst Moravy, ale také se sociálním, kulturním a politickým životem „ve stínu“ svatokopeckého chrámu.
Dva přední čeští historici, Pavel Oliva a Jan Burian, spojili své síly, aby tuto významnou etapu lidských dějin, starověký svět, přiblížili dnešní době a zprostředkovali českému čtenáři co nejkomplexnější poznání.
Harrer byl členem šumperského muzejního spolku a rovněž inicioval vznik městského archivu. Studiem archivního materiálu i muzejních sbírek načerpal rozsáhlé znalosti z městské historie.