Sbírka napsaná uprostřed neklidné Evropy vyhlížející klimatickou katastrofu. Autorka v ní čelí pandemii, mateřství, očekávání společnosti i sobě samé. Píše o vlasech, kamenech, prsou a matkách. Píše o těle, protože to jediné vlastní.
Básnická sbírka Zdeňka Volfa Z osrdcení představuje zralého a nepředvádivého tvůrce. Každé ze slov zařazených do veršů sbírky se dotýká hodnot současného života, které vymezuje meziprostorem a mezičasem, tichem a povahou viny a možnostmi odpuštění.
V těchto básních se Jiří Langer snaží postihnout, pojmenovat sám sebe, uchopit a překlenout svůj pocit cizince. Zpěvy zavržených originálně zrcadlí hledání vlastní identity, ale i jejích kabalistických dvacet dva poloh.
Váhání, rozvaha a vážnost jsou v pozorováních Anny Řezníčkové (1996) vždy nablízku. Básnířka se obvykle nespokojí s prvním, druhým ani s třetím pohledem.
Malíř, sochař, básník a spisovatel, všestranný kolážista Kurt Schwitters (1887–1948) je jedním z nejznámějších zástupců dadaismu, jeho dílo se však nedá ohraničit rámcem jedné epochy či směru. Kniha zahrnuje výbor poezie z let 1914-1947.
Provokativní a introspektivní básně zpěváka Tilla Lindemanna ze skupiny Rammstein zkoumají vnitřní temnotu a tělesnou rozkoš s prvky sexuálního napětí. Těmto veršům však kontrastují jemnější motivy, jako jsou láska či úzkosti.