V očích moderních lidí jsou hereze považovány za přežitek z dob dávno minulých – něco, s čím se církev již nemusí potýkat. Henryk Pietras SJ dokazuje, že to tak samozřejmé není.
Výbor z textů Milana Sobotky věnovaných německému idealismu je pokusem o synopsi celoživotního díla našeho největšího znalce německé klasické filozofie. Směrodatnými filozofy pro něj byli Immanuel Kant a hlavně G. W. F. Hegel.
Erich Fromm, jehož humanistické knihy již psychologii a filozofii zpřístupnily čtenářům několika generací, zde analyzuje povahu západní společnosti, hledá původ jejích problémů a nabízí alternativu jejího vývoje.
Kognitivně-behaviorální psychoterapeut Donald J. Robertson poutavě vypráví o životě filozofa, který se vyhýbal hmotným požitkům a s obdivuhodnou nezlomností si stál za svým i tváří v tvář kontroverzím.
Publikace přináší překlad dvou věroučných konstitucí IV. lateránského koncilu (1215), dekretálů Firmiter a Damnamus, jež obsahují nově formulované vyznání víry katolické církve a zpřesněné učení o Boží Trojici.
Kniha představuje originální filosofickou reflexi přírody, reality a poznání, která se vyhýbá metafyzickým esencím, reduktivnímu scientismu i subjektivistickému relativismu, a otevírá prostor pro novou orientaci v našem vztahu k světu.
Sbírka proměn, za jejíhož autora je považován řečník Antoninus Liberalis ze 2. stol. n. l., je souborem 41 stručných, ale přesto čtivých kapitol, v nichž se objevuje mytologický motiv proměny, zpravidla člověka ve zvíře.
Práce na základě širokého srovnávání literárních textů a výtvarného umění 19. století předkládá portrét fenoménu romantické touhy (Sehnsucht) vztažené k cíli, který je vzdálený, zahalený, nedosažitelný či skrytý.
Milánský biskup Ambrož v Hexameronu představuje nejen významný pramen pro poznání teologického myšlení rané církve, ale i inspiraci pro současné úvahy o vztahu člověka k Bohu a světu. Latinsko-české vydání s úvodní studií a komentářem Davida Vopřady.