Další soubor edice Česká povídka přináší příběhy, v nichž hraje hlavní roli vztah člověka a psa; ten zdaleka ne vždycky musí být idylický. Alespoň ne zpočátku.
Nejen jeleni, ale i daňci, srnci a mufloni jsou hrdiny loveckých povídek, v nichž autor vypráví příběhy, které jsou sice ze skutečného života, ale občas při nich zůstává rozum stát.
Tomáš chce dopřát svým dětem a vnoučatům stejně bílé Vánoce, jako bývaly za jeho dětství, a je kvůli tomu schopen čehokoli. Terezka si nepřeje pod stromeček nic než jezdecký kurz, Julinka ještě věří na Ježíška, ale má už své pochybnosti.
Tyto autorčiny prózy mají nejblíže k její předchozí knize Ostrovy. Oproti ní zde ubylo berlínsko-brněnských témat a přibylo ztišených či naopak burleskních příběhů, ve kterých se ocitáme v mezních situacích: mezi životem a smrtí, zrozením a odchodem.