Dora Kaprálová se v nové knize tematicky ani formálně příliš nevzdaluje od svých předchozích povídkových souborů. Mnohem intenzivněji však ohledává otázku domova, vlastního exilu, dostává se i k úvahám o životě či smrti. Také se často vrací ke vzpomínkám a snům, skrze něž utíká do mnohem lyričtější polohy.