Robert Graves čerpá z děl římských historiků – Plutarcha, Suetonia a Tacita – a s pochopením, soucitem, bravurou, erudicí, spisovatelským umem i přiměřenou dávkou literární licence vykresluje císaře, jehož okolí považovalo za hlupáka, jako prohnaného
Píše se rok 1866, prospektor Walter Moody při hledání zlatých nalezišť zabloudí do odlehlé komunity na západním pobřeží Nového Zélandu a připlete se do místnosti, v níž sedí dvanáct mužů. Všechny je spojuje jediná touha: vyřešit záhadné vraždy.
Čtrnáctiletý kadet Vesmírné akademie Jeff poněkud zaostává v marsovské svahilštině, a tak se rozhodne, že si pořídí učebního robota. Ovšem Norby není jen tak nějaký obyčejný robot! Dokáže létat pomocí antigravitace i cestovat hyperprostorem.
Kniha nabízí průřez spisovatelovou tvorbou od konce sedmdesátých let do současnosti. V jistém smyslu přitom může sloužit jako úvod do DeLillova světa, najdeme v ní totiž většinu autorových erbovních témat: odcizení, paranoiu, obavu či děs ze světa.
V Nultém čísle se vrací Ecovo oblíbené prostředí redakce. Ztroskotaný nájemný spisovatel připravuje nulté číslo bulvárního plátku Zítřek, jehož cílem je spíš vydírat než informovat.