Publikace představuje téma žen v architektuře druhé poloviny 20. století jak z hlediska dějin architektury, tak v mezioborových souvislostech z pohledu sociologie, obecných dějin a genderových studií.
Autorka představuje knižní podobu vtipně a s nadhledem vyprávěných příběhů ze života indiánů kmene Čerokí o velké rodině, muži a dětech, společně žijících na půdě, která indiánům
po staletí patří, uprostřed hlubokých lesů v Severní Karolíně.
Psycholog, lingvista a vědecký popularizátor Steven Pinker si v knize vytyčil ambiciózní cíl: Oživit neprávem zapomínané i zatracované osvícenské ideály rozumu, vědy, humanismu a pokroku a znovu je zformulovat v jazyce a pojmech 21. století.
Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul. Sbírka je koláží jazykově i stylově vybroušených textů.
Příručka přináší vedle všeobecné hudební nauky přehledně zpracovaný text z oblasti hudebních nástrojů, harmonie, kontrapunktu, akustiky a hudebních forem. Dále přináší souhrnné informace o dějinách hudby.
Istanbul je poutavým a současně
nezvyklým pohledem na jednu ze
světových metropolí očima autora, který
je s ní neodlučně spjat. Kniha je nejen
holdem Istanbulu a Bosporské úžině,
ale i jakousi osobní kronikou Pamukova
uměleckého zrání.
Píše se červenec 1980 a v Turecku se pomalu schyluje k dalšímu vojenskému převratu. Do přímořského letoviska nedaleko Istanbulu přijíždí jako každý rok čtyři sourozenci, aby navštívili svou devadesátiletou babičku.