Nejprodávanější tituly - únor 2025
osobnosti a osudy

Nová kniha Petra Síse vypráví skutečný příběh o holocaustu, který by neměl být zapomenut. Mladý Angličan Nicholas „Nicky“ Winton se v roce 1939 podílel na záchraně dětí a jejich převozu vlaky z Prahy do Londýna.

Autobiografie akademické malířky, přeživší holocaustu, Helgy Hoškové-Weissové je vpravdě fascinující čtení. Vzpomíná na své idylické dětství v předválečné Praze, na své rodiče, prarodiče a širší rodinu. Příběhy těch, kteří se již nikdy nevrátili ...

Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.

Na počátku svých pamětí Ladislav Fuks říká: "Nejúplněji jsem obsažen jen a jen ve svých knihách. Bude-li je někdo číst za sto let, nebude ho zajímat, jaký jsem byl já. Pokud ano, tak si mě stvoří z toho, co si přečetl."

Salvador Dalí vždycky toužil provokovat, a v této autobiografii se mu to podařilo bezezbytku. Tuto knihu čtěte jen na vlastní nebezpečí. S doslovem básníka Adama Borziče.

Bondyho monografie o Buddhovi (1. vyd. 1968) představuje patrně nejserioznější a nejhlubší filosofický portrét tohoto významného světového myslitele v češtině. Nové vydání k 90. výročí autorova narození.

Dne 1. března 1983 byla v domě na Montpelier Square v Londýně nalezena těla Arthura Koestlera a jeho manželky Cynthie. Jemu bylo 77, jí 55 let. Byla to sebevražda. Arthur Koestler trpěl Parkinsonovou nemocí a leukémií.

Přestože je na českém knižním trhu k dostání řada titulů s tvorbou karikaturisty a filmaře Ivana Steigera, kniha „Ivan Steiger, básník kreslených esejů“ je první knihou svého druhu o Ivanu Steigerovi samotném.

Kniha se pouští do pátrání v neprobádané oblasti temných stránek osobností našich vládců. Do osudů sedmi panovníků – Přemysla Otakara I., Václava II., Karla IV., Václava IV., Zikmunda Lucemburského, Ladislava Pohrobka a Ferdinanda II.

Publikace je věnována plzeňskému rodákovi profesoru Jaroslavu Šafránkovi, jedné z velkých českých osobností. V letech 1948–49 působil jako děkan Lékařské fakulty v Plzni, proto jeden z pavilonů fakulty nese jeho jméno.