Desatero Marka Orko Váchy o životě, lásce, sexu, církvi, přírodě a přátelství. Tahle kniha vznikala při putování Podyjím, při rozjímání na zahradě jedné fary i dlouhých hovorech u vína.
Publikace přináší přes sedmdesát krátkých zamyšlení nad nejrůznějšími duchovními, ale
i zcela aktuálními a „světskými“ tématy z pera oblíbeného českého autora, filosofa a vysokoškolského
učitele.
Tento svazek obsahuje překlad třetí části pojednání o jediném Bohu (STh I, q. 14–18).
Tomáš se v něm zaměřuje především na charakteristiku a obsah Božího poznání, včetně několika tradičních problémů, jež s tímto tématem souvisejí.
Magické rituály, různí bohové, život v souladu s přírodou, ale i krvavé oběti a uctívání ďábla. Nejen to se člověku vybaví, když se řekne pohanství. Pro křesťany bylo po staletí předmětem teologických disputací a synonymem falešného náboženství.
Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím.
Kazatel. Tvrdé slovo. Slovo pro dospělé duchem. Slovo vědoucího nevědění. Slovo podobné slovům stoiků a epikúrovců, kyniků a skeptiků. Slovo, jež rozleptává náboženská schémata.
V knižním rozhovoru odpovídá nejen na to, jestli se na lidi s psychickými problémy nedíváme v katolickém prostředí skrz prsty, ale také na otázky výchovy dospívajících, kněžského svěcení žen, hledání Boží vůle, smrti nebo svatosti.
Autor v této knize předkládá čtenáři své úvahy o určitých aspektech duchovního života - od naděje přes svobodu, askezi, modlitbu… až po ticho a samotu, a zároveň ukazuje, že duchovní život získává smysl až ve spojení s životy druhých
Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.