Není mnoho zemí na světě, které mají tak blízký vztah k Izraeli jako Česko. Válku o svoji nezávislost vybojoval i díky dodávce zbraní odsud, to vytvořilo pevnou vazbu. Kolem Izraele a také Palestiny je tu ale také hodně mýtů a nepochopení.
David Borek je stálým zpravodajem ČT v nestálém regionu Blízkého východu. Jak moc je tam (ne)bezpečno a co obnáší práce novináře v tak turbulentní oblasti? Existuje něco jako izraelská mentalita? Čeho se týkají tamní politické hádky?
Křížové výpravy ve 14. a v 15. století zdaleka nepředstavují jen lehkovážná dobrodružství rytířů pozdního středověku, ale odrážejí zásadní moment budování předmoderní Evropy.
Leninova teze o tom, že bolševická revoluce musí zvítězit na celém světě, má jeden jediný důvod – z domnělého „ráje“ nesmí být kam utéct. A když přeměna celosvětového řádu nevyšla, musela vzniknout Berlínská zeď i železná opona.
V padesátých letech 20. století zadržely československé bezpečnostní orgány poblíž státní hranice s Polskem člověka, který byl hluchoněmý a trpěl ztrátou paměti.
Dvacet sedm let se Státní bezpečnosti nepodařilo zjistit jeho pravou totožnost.
Kniha uznávaného badatele v archivních pramenech mapuje nejbouřlivější období vzniku a mechanismus neslavného fungování Státní bezpečnosti po roce 1948.
Osobnost sedmého československého prezidenta, armádního generála Ludvíka Svobody, je starším generacím dobře známá, generace mladší mají o něm povědomost kvůli kontroverzím doby nedávné.
Podle dosud převládajícího mínění v řadách zájemců o problematiku křížových výprav byly tyto středověké aktivity výsledkem rozpínavosti imperialisticky laděného středověkého křesťanství. Tento názor však výrazně zkresluje skutečnost.
Publikace zachycuje působení českého protinacistického odboje v letech 1939–1945 v regionu střední Moravy, a to nejen v kontextu odbojového hnutí v protektorátu Čechy a Morava, ale i v rámci celkového vývoje protinacistické rezistence.
Mohlo se Československo na podzim 1938 ubránit německému útoku? Rozhodli se představitelé republiky správně, když přijali mnichovský diktát, nebo promarnili šanci na vítězství, které mohlo zadržet další Hitlerovu expanzi?
Zajištění vnitřní bezpečnosti je jedním z primárních závazků státu vůči občanům a podílí se na ní celá řada aktérů od policejních, zpravodajských, celních a justičních orgánů až po soukromé bezpečnostní služby.