Na podzim 2019 bylo z iniciativy Václavy Jandečkové zahájeno páté oficiální vyšetřování smrti Jana Masaryka. Ve své knize líčí několikaletou svízelnou cestu za tímto cílem a do jejího středu staví unikátní svědectví kriminalisty Vilibalda Hofmanna.
Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy.
Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávaní a získávaní prvních pracovních zkušenosti až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru.
Po dvaceti letech od prvního vydání přináší nakladatelství Sol Noctis titul Vlajka: K historii a ideologii českého nacionalismu v doplněné a podstatně rozšířené podobě.
Kniha se zabývá Churchillovou rolí ve válečných událostech, především jeho působením v kritickém období, kdy Hitlerovo Německo ohrozilo samotnou existenci Anglie.
Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích...
Vědecky fundovaný životopis významného nacistického funkcionáře Josefa Pfitznera. Kniha zároveň čtivým způsobem přibližuje nacistickou politiku v protektorátu Čechy a Morava na základě bohatého pramenného materiálu.
Výběr z Kennanovy diplomatické i osobní korespondence od října 1938 do září 1939, kdy působil jako tajemník amerického vyslanectví a později generálního konzulátu v Praze.
Hluboká sonda do nacistického myšlenkového světa ukazuje, co znamená „myslet a jednat jako nacista“, a poskytuje tak odpověď na otázku, jak se to mohlo stát…
První ucelená historická práce o československých ženách, které prošly za druhé světové války vězněním v centrálním ženském koncentračním táboře nacistického Německa,
v Ravensbrücku.
Johannes Kepler je znám především jako jeden ze zakladatelů moderní astronomie. Jeho vědecké zájmy však byly daleko širší a nevyhýbaly se ani studiu soudobé alchymie.
Mohlo se Československo na podzim 1938 ubránit německému útoku? Rozhodli se představitelé republiky správně, když přijali mnichovský diktát, nebo promarnili šanci na vítězství, které mohlo zadržet další Hitlerovu expanzi?
Nezvykle objemné dílo autorského tria Otáhal – Pithart – Příhoda vznikalo na sklonku 80. let jako protiváha tehdejšímu účelovému výkladu moderní české historie.
