Barokní klášter ve Svatém Janu pod Skalou usazený v hluboce zaříznutém údolí pod mohutnými skalami – to je scenérie, jež nemá v Čechách obdoby. Pohledy z okolních vyhlídek na vesničku s významnou národní kulturní památkou znají statisíce návštěvníků.
Tématu dokumentace větrných mlýnů i čerpadel na pohlednicích se dosud nikdo ještě nevěnoval. Historické pohlednice jsou nedocenitelným zdrojem našeho poznání. Je mnoho mlýnů, jejichž konkrétní podobu známe pouze z těchto pohlednic.
Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy. Heber popisuje sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná.
Pátý svazek edice popisuje dění během takzvaného dlouhého 19. století, které je doslova nabito klíčovými událostmi a vynálezy, jež navždy změnily život lidstva.
Čtvrtý svazek je věnovaný hradům, zámkům a tvrzím, tentokrát ze severu Čech. Jedná se o objekty z území dnešního Ústeckého a Libereckého kraje, bez okresu Semily.
První publikaci, která detailně mapuje osudy zámků na Plzeňsku (okresy: Domažlice, Klatovy, Plzeň jih, město a sever, Rokycany a Tachov) za posledních 33 let, tj. v zásadním období restitucí a privatizací.
Budapešť, stejně jako Paříž či Vídeň, zažila na konci devatenáctého století dobu náhlého rozkvětu. Stala se jednou z předních metropolí tehdejšího světa, s rychle rostoucí populací, výstavbou a překotně se rozvíjející kulturou.
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
