Nejprodávanější tituly - únor 2025
výtvarné umění

Obrazová publikace připomíná mimořádného grafika a znalce ateliérového skla Iva Křena /1964-2020/, který se vedle svých grafických a uměnovědných aktivit věnoval celému spektru více i méně vážných uměleckých disciplín.

Svazky Publicistika 3 a Publicistika 4 navazují na vydanou Publicistiku 2 (2012) a přinášejí objemný souhrn Čapkových referátů, recenzí, poznámek a článků o dění v oblasti výtvarného umění v letech 1921–1930, respektive 1931–1939.

Svazky Publicistika 3 a Publicistika 4 navazují na vydanou Publicistiku 2 (2012) a přinášejí objemný souhrn Čapkových referátů, recenzí, poznámek a článků o dění v oblasti výtvarného umění v letech 1921–1930, respektive 1931–1939.

Co je to skica? Jak vznikne něco, co ještě před chvílí neexistovalo? Jak se rodí dílo, za jakých okolností a jak se nápad formuje? Co předchází skice a jak samotná situace vypadá?

Kniha Vladimír Boudník. Zrcadlo vnitřního života představuje tvorbu jednoho z našich nejpozoruhodnějších výtvarníků dvacátého století.

Monumentální i bizarní, obrazová i naučná kniha nevšedního výtvarníka Miroslava Huptycha. Stovky dobových ilustrací, více než tisíc normostran záznamů, popisů a svědectví, ale hlavně více než padesát dvoustranných autorských koláží.

Dílo Kamily Ženaté nelze přiřadit k žádným skupinovým trendům tuzemské výtvarné scény posledních dekád. Autorka patří ke generaci umělců, která, slovy kunsthistoričky Mileny Slavické, „byla jakoby zasypána pískem“.

Umění se dá najít na nečekaných místech. Aleš Palán navazuje na své úspěšné knihy o samotářích či městských robinsonech, tentokrát se vydal do ateliérů, dílen a kutlochů a vyzpovídal sedm lidí, pro něž mezi životem a tvorbou není příliš velký rozdíl.

Obrazová monografie akademického malíře Oldřicha Kulhánka, čítající více jak sto čtyřicet barevných reprodukcí, které vznikly po roce 1993. Vydána u příležitosti autorovy výstavy v České galerii moderního umění v Praze v roce 2023.

Medijní kresby jsou širší veřejnosti neznámé a v ucelenějším souboru reprodukovány poprvé. Knihu uvozuje zásadní text o medijním umění v celosvětovém kontextu.

Autor ve své knize představuje věci ze dřeva i obrazy ve dřevě. Vypráví, jak vznikly a dokládá, že – co se týče dřeva – prozrazením kouzla kouzlo nezevšední. Vyprávění je dřevěné a patřičné. Najdete tu i malé povídky.

Publikace České loutkářství – Tradice a kontinuita je výsledkem dvouletého týmového výzkumu (2021–2022), jehož hlavní inspirací se stal zápis českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016.

Krištof Kintera je nejen nadaný výtvarník, ale také zábavný vypravěč, a Petr Vizina vnímavý, poučený tazatel. Jejich rozhovor proto nenásilně a leckdy velice vtipně mapuje Kinterovo dílo a osudy a jejich prostřednictvím i vývoj české umělecké scény od 90. let po dnešek.

Objevte svět českého umění! Zábavně ilustrovaný průvodce pro děti. Chcete dětem ukázat, že umění nemusí být nuda a porozumět mu může úplně každý?

Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu.

Kniha Umění z NDR. Dědictví na obtíž? je vůbec první publikací v českém jazyce, která se zabývá výtvarným uměním někdejší Německé demokratické republiky.

Stanislav Kolíbal (*1925) náleží k zásadním osobnostem českého výtvarného umění posledního více než půlstoletí. Tato nestandardně komponovaná publikace obsahuje v jednom „těle“ dvě části.

Rozsáhlá publikace ČS KONCEPT 70. LET je zaměřená na české a slovenské umění konceptuálních a konceptových tendencí zejména 70. let. Její výjimečnost tkví v tom, že narozdíl od převažující dosavadní reflexe české a slovenské výtvarné scény nahlížené

Malíř a grafik Ferdinand Staeger se narodil roku 1880 v Třebíči. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Jakuba Schikanedera. Byl členem Spolku německých výtvarných umělců v Čechách.

Katalog vydaný ke stejnojmenné výstavě, pořádané v GAVU Cheb v termínu 10. září 2020 – 3. ledna 2021, je úzce vymezenou sondou do tvorby Jiřího Načeradského (1939–2014). Zabývá se autorovým vztahem k fotografii.