Proč se některé národy vyrovnávají s rozvratem lépe než jiné? Můžeme spletité národní krize pochopit díky paralelám s krizovou terapií jednotlivce? A leží právě tady klíč k úspěšnému řešení palčivých problémů dnešního světa?
Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa.
Netradičně řešená „dvojkniha“ obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí.
Název knižní publikace již sám o sobě přesně indikuje její obsah. Demarkační linie je feno-ménem, který má dlouhou historii, do níž se nejvýrazněji zapsala na konci 2. světové války v Evropě.
Na tři desítky významných vědců z České republiky, ale
i zahraničí se na základě dlouholetého studia historických
i současných pramenů a odborné literatury zamýšlejí
nad proměnami civilizací a úlohou člověka v jejich vývoji.
Víte, že Jan Hus měl problémy s nadváhou, Václav Budovec z Budova prožil sedm let v turecké říši a že o pověst Petra Voka jako bonvivána se přičinil až řadu let po jeho smrti třeboňský purkmistr?
Zásadní monografická práce o dějinách Protektorátu vyšla poprvé česky v roce 1999. Pro současné vydání ji autor podstatně přepracoval a doplnil o cca sto rukopisných stránek.
Komparativně pojaté dějiny středoevropských národů (Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Rakušanů a Židů) v moderní éře od sklonku 18. století do současnosti.
Pohnutá životní pouť manželů Ady a Jiřího trvala bezmála sto let a byla neobyčejně barvitá a dramatická. Strhující pravdivý příběh rodiny, která se dostala do soukolí dějin, z pera autorky Čtyřlístku a loutkových filmů!
